Number of found documents: 408
Published from to

Po katastrofě – kolportážní román jako řemeslo a výraz vnitřního dialogu. Morana čili Svět a jeho nicoty
Janoušek, Pavel
2017 - Czech
Autor analyzuje prózu Morana čili Svět a jeho nicoty (Morana nebo svět a jeho nicota), kterou Karel Sabina publikoval v roce 1874 pod pseudonymem Arian Zelinský jako výraz své osobní, filozofické a především literární reakce na "národní soud ", což souvisí s jeho odhalením jako policejního agenta, následnou exkomunikací a označením za zrádce národa. The author analyses the prose work Morana čili Svět a jeho nicoty (Morana or The World and its Nothingness) which Karel Sabina published in 1874 under the pseudonym Arian Želinský, as an expression of his personal, philosophical and above all literary reaction to the “national court”, which unmasked him as a police agent and turned him into an excommunicated “traitor to the nation”. The objective here is to establish the manner in which Sabina reflected his private fall from grace in his literary testimony, working inter alia with the flood motif, which was inspired by the disastrous floods of May 1872, i.e. the way he reflected his internal discord in the external form of a conventional serialized pulp novel with an aristocratic setting, with mordant dialogue between various life truths. Keywords: Czech literature; 19th century; serialized pulp novel; Sabina, Karel; postmodern prose; national court; 1872 flood; literary irony Available at various institutes of the ASCR
Po katastrofě – kolportážní román jako řemeslo a výraz vnitřního dialogu. Morana čili Svět a jeho nicoty

Autor analyzuje prózu Morana čili Svět a jeho nicoty (Morana nebo svět a jeho nicota), kterou Karel Sabina publikoval v roce 1874 pod pseudonymem Arian Zelinský jako výraz své osobní, filozofické a ...

Janoušek, Pavel
Ústav pro českou literaturu, 2017

Na vlnách života. Literární topos taneční zábavy v polovině sedmdesátých let 19. století
Hrdina, Martin
2017 - Czech
Autor příspěvku se vrací k sedmdesátým létům 19. století, pociťovaným ve střední Evropě jako čas krize, a zajímá se o to, jak intelektuálové v době paralelního průběhu různých jevů ohrožujících člověka a společnost reflektovali vztah mezi životem a smrtí. Umělecká reflexe tohoto tématu je zde pozorována na příkladu motivu tanečního reje, odehrávajícího se na okraji prostoru obývaného určitým společenstvím – konkrétně zobrazených v cestopisu Bohumila Havlasy Listy ze šumavských lesů a v povídce Jana Nerudy U tří lilií. Oslava života v podobě nespoutaného tanečního reje, a přitom s vědomím všudypřítomné smrti, je vnímána jako jedna z možností, jak se vyrovnat s realitou tehdejší zjitřené doby. Keywords: Jan Neruda; Bohumil Havlasa; dance; suicide Available at various institutes of the ASCR
Na vlnách života. Literární topos taneční zábavy v polovině sedmdesátých let 19. století

Autor příspěvku se vrací k sedmdesátým létům 19. století, pociťovaným ve střední Evropě jako čas krize, a zajímá se o to, jak intelektuálové v době paralelního průběhu různých jevů ohrožujících ...

Hrdina, Martin
Ústav pro českou literaturu, 2017

Nebeský klid. Role světecké intervence ve staročeské rytířské epice
Jaluška, Matouš
2017 - Czech
Studie se inspiruje dvěma současnými obraty v humanitních vědách, obratem k prostoru a obratem k náboženství, a zkoumá roli prostoru a jeho zabezpečení ve dvou staročeských rytířských romá-nech adaptovaných ze středohornoněmeckých originálů. Prvním z nich je Tristram, zahájený výpo-vědí o nebezpečí, které od cornwallského krále Marka hrozí králi, do jehož panství náleží mimo jiné rovněž „slovanská země“. Právě během této války se seznámí rodiče titulního hrdiny a tento je po-čat, jeho život sám o sobě je tedy produktem agrese vůči domovu čtenářů románu. Tragický konec příběhu o lásce Tristrama a Izaldy pak ztrácí část své pochmurnosti, neboť se ukazuje, že s Tristra-movou smrtí končí ohrožení pro domov. Konec vlády krále Marka a trvalost míru je totiž zajištěna vybudováním kláštera zasvěceného Panně Marii, kde jsou oba milenci pohřbeni a král Marek skládá sliby mnicha, odkázav dříve všechny své země mírumilovnému Kurvenalovi. Titulní hrdina druhého románu, Vévody Arnošta, začíná jako úspěšný mladý šlechtic pod ochranou císaře, který se oženil s Arnoštovou ovdovělou matkou. Žárlivost jej však dožene k vraždě a k pokání za ni. To má podobu dobrodružné cesty do Svaté země, kde se nakonec Arnoštovi spolu s družinou lidských monster podaří porazit babylonského krále ohrožujícího místní křesťanské krále. Příběh je vsunut mezi dva divotvorné hroby mocných žen, zesnulé císařovny Diany a svaté Ryngaty střežící Arnoštův hrob, na rozdíl od Tristrama tu však světecká moc neslouží jako prostředek k uzemnění nevhodných či ne-bezpečných sil, ale jako připomínka neustále přítomné moci Boží, k níž se lze vztáhnout v modlitbě a titulní hrdina se během svých cest projevuje především jako velmi výkonný modlitebník. Změny v českých textech ve srovnání s jejich německými předlohami vedou k vyššímu stupni náboženského angažmá, práce s tímto jejich rysem nám pak může lépe objasnit jejich roli v období „podzimu stře-dověku“ a vzedmuté religiozity 15. století. The essay inspired by the Spatial and Religious Turns in contemporary humanities explores the role of space and safety in two Old Czech heroic romances adapted from Middle High German sources, Tristram a Izalda and Vévoda Arnošt. The Tristram story starts with a report about King Mark’s mili-tary campaign against the Slavs. It was during this conflict that Tristram’s parents got to know each other, the hero himself is, therefore, a product of an aggression against the listeners’ or readers’ homeland. The inevitable tragic end of the story looses a part of its grimness, because the public is aware of the connection between Tristram and the war. With Tristram’s death, the danger evapo-rated and the peace seemed to be restored. The benign closure is further secured by a new mo-nastery dedicated to the Virgin Mary, where the graves of Tristram and Izalda lie and where the former king Mark starts a new monastic career. Arnošt began his quest as a successful young nobleman whose widowed mother became a spouse of the Emperor. The jealousy of the Em-peror’s blood kin eventually drove Arnošt to vengeful murder after which he had to leave the country. After many adventures he finally arrived in the Holy Land, where he and his retinue of kobolds, giants and other humanoid creatures decisively defeated the King of Babylon and restored Christian dominance in the area. The story of Arnošt is inserted between two miracle-producing graves of mighty women, Empress Diana and Saint Ryngata, but the presence of a saint in this case did not facilitate the entombment of a difficult situation. Rather, it reminds the Christian reader about the ever available power of prayer and subsequent saintly intervention into this world. From this angle, Arnošt emerged as an especially powerful praying subject thanks to his unshakable de-meanor. Such slight adjustments of the Czech stories in comparison with their German counterpart lead to a palpable ΄sermonisation΄ of the material and can help us better assess the role played by the corpus of Old Czech chivalric poetry, in the milieu of the ΄Waning of the Middle Ages΄and gene-ral unrest of the 15th century. Keywords: Old Czech Chivalric Poetry; heroic romances; Tristram a Izalda; religious turn; spatial turn; miracles; Virgin Mary Available at various institutes of the ASCR
Nebeský klid. Role světecké intervence ve staročeské rytířské epice

Studie se inspiruje dvěma současnými obraty v humanitních vědách, obratem k prostoru a obratem k náboženství, a zkoumá roli prostoru a jeho zabezpečení ve dvou staročeských rytířských romá-nech ...

Jaluška, Matouš
Ústav pro českou literaturu, 2017

Otazníky kolem druhého vydání Husovy Postily z roku 1564
Pišna, Jan
2017 - Czech
Příspěvek se věnuje typografickému popisu anonymního tisku Postily Jana Husa z roku 1564. Protože dosud není badatelsky zpracován typografický materiál jednak norimberské tiskárny Johanna von Berga (Montanus) a Ulricha Neubera, v níž vznikla edice Husovy Postily v roce 1563, jednak dosud nedisponujeme obdobným badatelským zpracováním podstatné většiny tiskařů činných v druhé polovině 16. století na českých zemích, nelze zatím určit, v jaké tiskárně anonymně vydaná edice vznikla. Nahlížení této edice ale není jen hlediska typografie, užitého písma, iniciál, knižního dekoru, ilustrací, ale také se snažíme formulovat otázky: proč edice vyšla anonymně a proč byla zvolena jiná koncepce edičního přístupu oproti norimberské edici z roku 1563. The article focuses on a typographic description of the anonymous print of John Hus’ Postil from 1564. In view of the fact that the typographic material provided by the Nürnberg printing house of Johann von Berg (Montaus) and Ulrich Neuber, where Hus’ Postil was printed in 1563, has so far escaped scholarly attention and the fact that no similar scholarly description of the majority of the printers active in the second half of the 16th century has yet been available, it cannot be stated with certainty where this anonymously printed edition originated. The edition has not been explored only from the point of view of its typography, used script, initials, decoration and illustrations but the author also tackles the following questions: why was the edition printed anonymously and why does the editorial concept differ from the Nürnberg edition from 1563. Keywords: John Hus; anonymous edition; Nürnberg; Czech printers; typography; 2nd half of the 16th century Available at various institutes of the ASCR
Otazníky kolem druhého vydání Husovy Postily z roku 1564

Příspěvek se věnuje typografickému popisu anonymního tisku Postily Jana Husa z roku 1564. Protože dosud není badatelsky zpracován typografický materiál jednak norimberské tiskárny Johanna von Berga ...

Pišna, Jan
Ústav pro českou literaturu, 2017

Mor, masakr, Maria: Protižidovské aspekty pozdně středověké zbožnosti
Soukup, Daniel
2017 - Czech
The so-called Plague persecutions from 1348 to 1350 affected a large majority of the Jewish communities in the Empire, who were accused of poisoning the wells. Though the Jews in Bohemia and Moravia were spared from these violent attacks, Czech medieval literature was mirroring contemporary events and anxiety. Along with economical as well as political reasons, the atmosphere created by the overwhelming threat of the Black Death was also shaped by specific aspects of late medieval piety - passion and Marian devotion, favoured by Emperor Charles IV himself. The paper focuses on mimetic passion piety, partly represented by the flagellant movement and officially expressed by devotional literature, and its influence on anti-Jewish rhetoric and violence. Analysis of vernacular prayers, poems and laments of the Virgin Mary (planctus Marie), the most powerful and emotional texts of spiritual edification modelled by the compassionate spectatorship, presents those anti-Jewish aspects which could pave the way for physical aggression against the Jewish community. Besides contemplative literature, timeless and universal Marian tales could echo actual massacres and legitimized anti-Jewish violence. This may be the case of a Bohemian version of the Marian miracle De Imagine S. Mariae in Lidda, preserved in the 14th century manuscript Liber depictus, which formulates the maxims of medieval society against the background of hagiographies that were updated for that time. Keywords: Plague; Black Death; Jews; anti-Jewish persecutions; Marian devotion; medieval literature Available at various institutes of the ASCR
Mor, masakr, Maria: Protižidovské aspekty pozdně středověké zbožnosti

The so-called Plague persecutions from 1348 to 1350 affected a large majority of the Jewish communities in the Empire, who were accused of poisoning the wells. Though the Jews in Bohemia and Moravia ...

Soukup, Daniel
Ústav pro českou literaturu, 2017

České oborové bibliografie: sborník z interdisciplinárního semináře
Holanová, Markéta
2017 - Czech
Sborník příspěvků z konference zaměřený na problematiku článkových bibliografiích nejrůznějších oborů. Proceedings of the conference focusing on the issue of bibliographic articles of various disciplines. Keywords: bibliography Available at various institutes of the ASCR
České oborové bibliografie: sborník z interdisciplinárního semináře

Sborník příspěvků z konference zaměřený na problematiku článkových bibliografiích nejrůznějších oborů....

Holanová, Markéta
Ústav pro českou literaturu, 2017

Pražské pověsti v básnickém díle Šebestiána Hněvkovského
Vítová, Andrea
2017 - Czech
Poutavý děj staropražských pověstí, ozvláštněný působením nadpřirozených sil a doprovázený moralizujícím naučením, poskytl baladickému dílu osvícenského básníka Šebestiána Hněvkovského vhodný materiál pro travestující pojetí, v němž se autor satirickými výpady obracel ke svým současníkům. Pověst o kněžně Drahomíře nebo o vyšehradském „čertově“ sloupu se v Hněvkovského zpracování z doby puchmajerových almanachů na začátku 19. století obracela k městskému lidovému prostředí. Obsahová spojitost s obecně známými příběhy a jednoduchý způsob podání, parodující jarmareční zpěv, umožňovaly básníkovi naplnit jeho záměr, jímž bylo oslovit a pobavit co nejširší čtenářské publikum. V pozdější tvorbě z let čtyřicátých inklinoval Hněvkovský spíše k žánru historické pověsti a romantizujícímu pojetí látek pražských pověstí. Ani v takto koncipovaných básních (Šemík nebo Podvyšehradská hlubina) se však zcela neoprostil od postupů a motivů charakteristických pro hrůzostrašné historie z počátku století a slibujících čtenářskou odezvu. The gripping stories of the old-Prague legends inhabited by supernatural beings and bringing moral advice, gave to the balladic poems of Sebestian Hnevkovsky, the autor of the Enlightment period, a suitable base for the travestying interpretations satirically focused on the contemporary society.\nThe tales of the princess Drahomira or of the ”devil´s“ obelisk at Vyšehrad, composed by Hnevkovsky in the early 19th century (i. e. in the epoch of the Puchmajer´s anthologies) were focused on the ordinary city people. The content reminding of the well-known stories and the simple way of narration enabled the author to fulfil his intention: to address a wide audience of readers and to amuse them. In his later works from the 1840s Hnevkovsky inclined namely to the genre of historical legend and to the romantic aspects of the Prague legends. However, even in this later poems (Šemík or Podvyšehradská hlubina) he didn´t give up the methods and motives characteristic for the haunted tales from the early 19th century that attracted attention of readers. Keywords: Czech poetry; Prague legends; satire; the Enlightenment Available at various institutes of the ASCR
Pražské pověsti v básnickém díle Šebestiána Hněvkovského

Poutavý děj staropražských pověstí, ozvláštněný působením nadpřirozených sil a doprovázený moralizujícím naučením, poskytl baladickému dílu osvícenského básníka Šebestiána Hněvkovského vhodný materiál ...

Vítová, Andrea
Ústav pro českou literaturu, 2017

Propast a chrám. Metaforika chaosu a řádu v české poezii sedmdesátých let
Hrdina, Martin
2017 - Czech
Autor příspěvku se vrací k 70. letům 19. století jako době, kdy se evropská společnost musela vyrovnávat s řadou náročných situací – za příznak duchovní krize byla v té době považována například vzmáhající se vlna sebevražednosti. Předmětem pozornosti jsou při tom spisovatelé a jejich reakce na krizové jevy, neboť prostřednictvím četby měli přímý vliv na vzdělanou část společnosti a mohli tak formovat i přístup ke zvládání krizových jevů. Také česká básnická produkce, reprezentovaná v této studii Jaroslavem Vrchlickým a Irmou Geisslovou, se v situaci sedmdesátých let musela vyrovnat s reflexí světonázorového pesimismu. Autoři se s touto výzvou vypořádávali různými způsoby, přičemž zvolená strategie měla dopady i na přijetí jejich děl publikem a ovlivňovala další průběh jejich literární dráhy. The author of this paper goes back to the 1870s, a time in which European society had to deal with a number of challenging situations – for example, a symptom of this intellectual crisis at the time was considered to be the rising tide of suicide. Hence attention is focused here on writers and their reactions to these crisis phenomena, as they had a direct influence through reading on educated members of society, and so\ncould help to create a way to manage these crisis phenomena. Czech poetry output, represented in this study by Jaroslav Vrchlický and Irma Geisslová, also had to deal with these reflections of the pessimistic Weltanschauung during the 1870s. These authors handled this challenge in various ways, their chosen strategy having an impact on the public reception of their works and influencing their subsequent literary careers. Keywords: Vrchlický, Jaroslav; Geisslová, Irma; Schopenhauer, Arthur Available at various institutes of the ASCR
Propast a chrám. Metaforika chaosu a řádu v české poezii sedmdesátých let

Autor příspěvku se vrací k 70. letům 19. století jako době, kdy se evropská společnost musela vyrovnávat s řadou náročných situací – za příznak duchovní krize byla v té době považována například ...

Hrdina, Martin
Ústav pro českou literaturu, 2017

Metrika a strofika Nerudových Balad a romancí
Říha, Jakub
2017 - Czech
Studie je věnována rozboru metrické a strofické struktury Nerudovy sbírky Balady a romance (1883). The paper is devoted to the analysis of the metrical and stanzaic structure of Jan Neruda’s Balady a romance (1883). Keywords: Neruda, Jan; Czech verse; meter; stanza Available at various institutes of the ASCR
Metrika a strofika Nerudových Balad a romancí

Studie je věnována rozboru metrické a strofické struktury Nerudovy sbírky Balady a romance (1883)....

Říha, Jakub
Ústav pro českou literaturu, 2017

Co (ne)víme o samizdatu? Několik poznámek k projektu Encyklopedie českého literárního samizdatu
Loučová, Petra
2017 - Czech
Přehledová stať o výzkumu československého samizdatu, realizovaného Oddělením literární lexikografie ÚČL AV ČR, jeho koncepci a metodologii, úskalích, ale i překvapivých objevech. The purpose of this overview essay is to present research on Czechoslovak samizdat, done by Literary Lexicography Department of Institute of Czech Literature of the CAS, its approach, methodology, difficulties, but also surprising findings. Keywords: samizdat; Czechoslovakia; 1948–1989; communism; normalization Available at various institutes of the ASCR
Co (ne)víme o samizdatu? Několik poznámek k projektu Encyklopedie českého literárního samizdatu

Přehledová stať o výzkumu československého samizdatu, realizovaného Oddělením literární lexikografie ÚČL AV ČR, jeho koncepci a metodologii, úskalích, ale i překvapivých objevech....

Loučová, Petra
Ústav pro českou literaturu, 2017

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases