Název: Služebná v pražské mešťanské domácnosti na přelomu 19. a 20. století. Identita, sociální mobilita a životní styl
Překlad názvu: The statute of domestic servants in Prague's middle class households in the turn od the 20th century. Identity, social mobility and the way of their lives
Autoři: Machková Prajzová, Naděžda ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Macková, Marie (oponent)
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2009
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Předložená práce se zabývá sociální skupinou služebných v pražských měšťanských domácnostech na přelomu 19. a 20. století s přesahem do let dvacátých. Služebnictvo tvořilo až do dob nedávno minulých neoddělitelnou součást domácností. Vyskytovalo se v různých podobách, v různých rolích v různých prostředích. Bylo znakem sociálního postavení, prestiže dané rodiny. Důvody vedoucí k držení služebnictva však mohly být pro řadu méně movitějších domácností otázkou pragmatickou, související s nutností zaměstnání všech dospělých členů rodiny v rodinné živnosti, v hospodaření. Druhá polovina devatenáctého století je pro tuto sociální skupinu dobou největších proměn. S postupující industrializací a s ní spojenou modernizací a urbanizací, dochází s rozpadem tradiční soběstačné domácnosti k omezení pracovního zatížení ženy, ale také menší potřebě personálu. Poptávka po služebnictvu začala být více než dříve podmíněna spíše sociálně než ekonomicky. Tato poptávka definuje služku v domácnosti a klade na ni nové nároky. V Praze existovala asi 1/3 českých domácností a asi německých domácností, které kolem roku 1900 zaměstnávaly služebnou. Struktura služebnictva odpovídala středoevropské "normě" sociální skladby velkoměstských rodin a domácností. Sociální statut této skupiny byl vzhledem k charakteru vykonávané práce,... This thesis deals with the social group of domestic servants, concretely with the maids in Prague's households at the turn of the 20th century (untill the twenties). The servants were the integrant part of the households until the recent times. This social group appeared in various kinds of forms, in various kinds of roles and settings. To have the servants was the symbol for beeing a part of prestigious level of the society. The reasons for keeping the servants could, however, be also pragmatic for many not so rich households - there was a need of employment, resp. ocupation for all the adult members of those families in the (family) trade or farming. The second half of the 19th century is the time of big changes for this social group. The progressive industrialization and the modernization and the urbanization of the society lead to the falling of traditional form of the self-supporting family, further to the restriction of the working load for women and also to the lesser need of the family servants. The domestic servant demand started to be determinated with the social status instead of the economic situation of the family. This demand defines the Maid and also her new duties. There was about one third of the Czech households and one half of the German ones in Prague keeping a housemaid around 1900....

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/23992

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-278771


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce