Název:
Kapitola o dramatickém básnictví v prvním a druhém vydání Jungmannovy Slovesnosti
Překlad názvu:
The chapter on dramatic poetry in the first and second edition of Josef Jungmann's Slovesnost
Autoři:
Fleyberková, Klára ; Hlobil, Tomáš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent) Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2010
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Josef Jungmann (1773 - 1847), vůdčí osobnost mladší obrozenecké generace, je pro naši kulturu zásadní a uznávanou autoritou1 především v oblasti jazykovědné. Jeho teorie však mají dopady i na další vědní obory, včetně estetiky. Prací, kterou lze nahlížet prizmatem více vědních disciplín, je bezpochyby Slovesnost. Slovesnost vyšla za Jungmannova života třikrát. Poprvé to bylo v roce 1820, kdy se objevila jako učebnice pro gymnázia pod titulem Slowesnost aneb zbjrka přjkladů s krátkým pogednánjm o slohu. Její úvodní část, nazvaná Počátkowé slohu (stylu), byla první česky psanou souhrnnou poetikou a teorií literatury. Druhá část, Přjklady, uváděla obsáhlou chrestomatii, jež ilustrovala teoretické poznatky z prvního dílu knihy ukázkami textů poetických, prozaických i dramatických žánrů.2 Jungmann později cítil potřebu své dílo přepracovat (tak tomu ostatně bylo i u jiných jeho knih). Slovesnost se tak roku 1845 dočkala svého druhého vydání, tentokrát s podtitulem Náuka o wýmluwnosti prosaické, básnické i řečnické se sbírkau příkladů w newázané i wázané řeči. Změna podtitulu ukazuje, že první vydání obsahovalo teoretické pojednání o jednotlivých žánrech jen jako doplněk ke sbírce příkladů konkrétních děl. U druhého je naproti tomu důraz kladen právě na teoretickou část, kterou příklady doplňují.3 Nešlo pouze o...This thesis deals with the chapter about dramatic poetry in the first and second edition of Jungmann's "Slovesnost". Its aim is to outline the author's dramatic approach, cover the changes that occurred in the second edition in comparison to the first one, and show Jungmann's work with aesthetic notions, using examples. First of all, we described a formal set-out of the chapter and its place within the whole "Slovesnost", and then we concentrated on individual genres and their modifications in either edition. Finally, we focused on aesthetic motives which occur in the chapter. Our thesis proves that Jungmann's thinking dramatically changed and modernised within a quarter of a century. He stopped using primarily Czech expressions, which was the case in 1820, and yielded to ever more often used international words in a way, which led to his moderation in terms of Czech Revivalism. The case of the key term "estetický" ("aesthetic") was similar - the author mentioned it only in 1845 instead of the original "krasovědný" (a truly Czech word with the same meaning), and using it enabled him to rebuild the aesthetic system by creating the so-called "nonaesthetic feelings". Modernising the theory was also mirrored in the fact that the author no longer emphasised ethical moments. In the second edition, he concentrated...