Název: Obraz Polsko-litevského stávu a Moskevského velkoknížectví v raně novověkém zpravodajství české šlechty (1450-1618)
Překlad názvu: The image of the Polish-Lithuanian Commonwealth and the Grand Duchy of Moscow in Early modern news service of Czech nobility (1450-1618)
Autoři: PRAŽÁKOVÁ, Kateřina
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2013
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Disertační práce je věnována otázce, jakou představu si mohli o zemích středovýchodní Evropy vytvořit čtenáři prvních novin. Její autorka se zaměřila především na psané noviny, které v raném novověku představovaly vlivné zpravodajské a komunikační médium. Vznikly v polovině 15. století a ihned se začaly těšit velké oblibě na dvorech panovníků a vyšší šlechty. Od poloviny 16. století si je předplácely také městské rady a církevní instituce. Prostřednictvím korespondence i ústní fámy se pak novinky dostávaly také k dalším vrstvám společnosti. Úpadkem začalo psané zpravodajství procházet až po polovině 17. století. Do té doby však existovalo paralelně vedle tištěného. Zatímco tištěné noviny a letáky se často soustřeďovaly na představení a komentář výjimečných událostí, přinášela psaná avíza pravidelné zprávy o dění, k němuž došlo v uplynulých týdnech. Autorka provedla podrobný výzkum tří sbírek psaných novin, které vznikly ve šlechtickém prostředí a jejichž těžiště spadá do druhé poloviny 16. století. Šlo o kolekce pánů z Rožmberka, z Hradce a Lobkoviců. Zvláště po Rožmbercích se dochovalo více než 1000 zpravodajských materiálů, z nichž mnohé jsou naprosto unikátní. Při práci s jednotlivými novinami si autorka kladla otázku, kterým z událostí, k nimž došlo v Polském království, Litevském velkoknížectví či Moskevském velkoknížectví, věnovali zpravodajové pozornost. Zamýšlela se nad tím, v jakém duchu byly zprávy napsány a které informace o vládcích, šlechticích, měšťanech i prostých obyvatelích jednotlivých oblastí východní Evropy přinášely svým čtenářům. Pod vlivem těch metodologických směrů, jež se zabývaly uchopením jinakosti při střetu odlišných kultur, popisovala, jakými proměnami procházelo vnímání zemí středovýchodní Evropy od konce 15. do počátku 17. století. Sledovala tak zrod některých stereotypních představ, jež přetrvaly po staletí. Zabývala se však také otázkou, jak na předkládané novinky reagovali jejich příjemci. Kromě postižení obrazu Polsko-litevského státu a Moskevského velkoknížectví v dobových novinách se proto cílem disertační práce stalo též nahlédnutí do problému recepce a interpretace zpráv v prostředí šlechtického dvora. The thesis concentrates on the image of Mid Eastern European countries which was presented in the first newspapers. The focus was laid on handwritten newspapers (form of newssheets) that originated in the middle of the 15th century. Soon they became an influential intelligence and communicative medium. They were read on the courts of monarchs and high nobility. Since the middle of the 16th century they were also subscribed by town councils and church institutions like convents or bishoprics.The news spread further to other social groups by means of correspondence and rumor. The decline of handwritten newssheets did not begin until the second half of the 17th century. Handwritten and printed news service coexisted until then. While printed newspapers and pamphlets mainly described and commented on extraordinary stories, handwritten newssheets regularly brought reports about the events that happened in the last weeks. The author made thorough research of three collections of handwritten newssheets gathered by members of high nobility. Another common sign is the concentration of newssheets in the second half of the 16th century. They are the collections of Lords of Rosenberg, of Hradec and Lobkowicz. Especially after the House of Rosenberg more then 1 000 newssheets and other news service materials have been preserved whereas many of them are really unique. While exploring these documents, the author posed a question about which of the events that happened in the Kingdom of Poland, the Grand Duchy of Lithuania or in the Grand Duchy of Moscow drew the attention of the intelligencer. The author examined the spirit of this news and the information about the rulers, aristocrats, townspeople as well as common people from the eastern Europe they offered to the readers. Under the influence of the methodological directions inquiring into the perceiving of otherness by meeting different cultures she described the changes in viewing the Eastern European countries from the end of the 15th to the beginning of the 17th century. Thus she traced the origin of some stereotypical opinions that persisted through centuries. In addition, she dealt with the question how the subscribers of the newspapers reacted to the submitted reports. The aim of the thesis was the description of the image of the Kingdom of Poland, Grand Duchy of Lithuania and Grand Duchy of Moscow as well as an insight in the reception and interpretation of news on the aristocratic court in the early modern period.
Citace: PRAŽÁKOVÁ, Kateřina. Obraz Polsko-litevského stávu a Moskevského velkoknížectví v raně novověkém zpravodajství české šlechty (1450-1618). České Budějovice, 2013. disertační práce (Ph.D.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Filozofická fakulta

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/35113

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-155337


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce