Název:
Problematika přijetí sebepéče o stomii u pacientů po operaci střev
Překlad názvu:
The issue of acceptance of self-care about stoma after intestinal surgery.
Autoři:
MOCKOVÁ, Jana Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2016
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Základní teoretická východiska: Stomie jako součást operačního řešení onemocnění trávicího ústrojí obvykle zcela zásadně zasáhne do života pacienta i jeho blízkých. Pacient je konfrontován nejen se samotnou, často závažnou diagnózou, ale i s výsledkem operačního zákroku zasahujícím do jedné z nejintimnějších sfér člověka. Významnou roli při návratu do plnohodnotného života hraje přijetí stomie pacientem a jeho schopnost zaujmout aktivní postoj k péči o stomii. Teoretická část se v úvodu zabývá teorií deficitu sebepéče. Druhá část teoretické práce shrnuje základní informace týkající se problematiky střevních derivačních stomií. Cíl práce a hypotézy: Cílem práce je zjistit rozdíly v přijetí stomie a péče o stomii mezi pacienty po operaci střev. K dosažení cíle byly stanoveny tři hypotézy. H1: Pacienti s trvalou stomií pociťují větší změny v psychosociální oblasti způsobené založením stomie než pacienti se stomií dočasnou. H2: Ženy přistupují v pooperačním období k nácviku péče o stomii jinak než muži. H3: Pacienti mladší 55 let věku mají více informací ohledně života se stomií než pacienti starší. Metodika: Výzkumná část práce byla realizována prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník. Při vyhledávání respondentů byly osloveny organizace sdružující pacienty se stomií, stomické a proktologické ambulance vybraných nemocnic, léčebny dlouhodobě nemocných a domovy pro seniory. Získaná data byla zpracována popisnou statistikou do grafů pomocí Microsoft Office Excel 2010, následně bylo provedeno statistické vyhodnocení hypotéz. Hypotézy byly testovány chí-kvadrát testem v kontingenční tabulce, průměrné hodnoty byly srovnávány T-testem. Zvolená hladina významnosti byla 5 %. Závěr: Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku přijetí sebepéče o stomii u pacientů po operaci střev. Vytvoření stomie, bez ohledu na věk či pohlaví pacienta a také bez ohledu na její případnou dočasnost, zcela zásadně zasáhne pacientovi do života. Na to je nutné pamatovat po celou dobu, od dlouhodobé předoperační přípravy až po následnou péči, kdy by, v rámci ošetřovatelského procesu, sestra měla stomikovi poskytnout komplexní péči, adekvátní podporu a pomoci mu k návratu k plnohodnotnému životu a prožití každého dne na vrcholu svých možností. Basic theoretical background: Stoma as a part of the surgical treatment of digestive tract diseases usually radically affects the life of the patient and his relatives. The patient has to face not only the severe diagnosis but also the result of the surgery concerning one of the most intimate human spheres. A significant part in the return to a full life is the acceptance of the stoma by the patient and his ability of being active when taking care of stoma. The theoretical part in the introduction describes the Theory of self-care deficit. The second part of the theoretical work summarizes basic information regarding the issue of derivation of intestinal stoma and the issue of acceptance of the changed body image and self-care. Objectives and hypotheses: The aim of this work is to find out differences in the acceptance of stoma and care for stoma among patients after intestinal surgery. To achieve the objective of the work, there were set three hypothesis. H1: Patients with a permanent stoma experience major changes in the psychosocial area than patients with temporary stoma. H2: In the postoperative period, women approach practising the stoma care differently than men. H3: Patients under 55 have more information about living with stoma than older patients. Methodology: The research part of the work has been carried out through quantitative research. The form of data gathering was an anonymous questionnaire. The only criterion of the selection of the respondents was the state of health after the intestinal surgery with the subsequent stoma. During the search of the respondents were addressed organizations joining the patients with stoma, stoma and proctologic ambulances of selected hospitals, hospices and homes for elderly people. The obtained data were processed by descriptive statistics in graphs by the help of Microsoft Office Excel 2010. Further on, the statistical evaluation of hypotheses was carried out. Hypotheses were tested by chi-square test in a PivotTable, the average values were compared by T-test. The chosen significance level was 5 %. Conclusion: The work provides a comprehensive look at the issue of acceptance of stoma self-care after intestinal surgery. Creating of stoma, regardless of age or sex of the patient and also regardless of its eventual duration radically influences the patient's life. This is necessary to remember all the time from the long lasting preoperative preparation to aftercare when the stoma patient should be provided by comprehensive care by nurses. The nurse should also help the patient to return to a normal life.
Klíčová slova:
edukace; ošetřovatelství; pacient; přijetí; sebepéče; stomie; acceptance; education; nursing; patient; self-care; stoma Citace: MOCKOVÁ, Jana. Problematika přijetí sebepéče o stomii u pacientů po operaci střev. České Budějovice, 2016. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/47106
host ::
