Název:
Koncepty harmonie u pěti metafyzických básníků
Překlad názvu:
Concepts of harmony in five metaphysical poets
Autoři:
Jajtner, Tomáš ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Mánek, Bohuslav (oponent) Typ dokumentu: Disertační práce
Rok:
2006
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] My interest in metaphysical poetry has always been tainted with a sense of amazement and awe: the poetry of the School of Donne, indeed, poses fundamental questions about the nature of modem poetry and the mission of a poet within a disenchanted world. The slow abandonment of the old Pythagorean system of ham1onious spheres rotating around a stable earth and the acceptance of the heliocentric Copernican-Keplerean universe marked a true "breaking of the circle of perfection''- to use the term of Marjorie Nicholson - and entailed a complex breach in the nature of representational arts. The old cosmology depicted the universe as truly universa!, i.e. turning around a single axis, a single principle, or a clearly defined centre. The order of creation was granted by the gradual chain of being, uniting the lowest with the highest in a scale of perfection. The nature of representational arts was, primarily, to re-present the order of creation: i.e. finding a means of transfer between the static order of universe and human understanding. Classical Renaissance literary theory - in fact, inherited from Antiquity - emphasised that poetry as the art of making was to "teach and delight": its delightfulness had to be firmly bound with instruction and initiation into to the order of harmonious cosmos. Indeed, Sidney...Překládaná dizertační práce analyzuje význam pythagorejské harmonické kosmologie pro způsob vnímání člověka a světa v anglické renesanci. Chápe ji jako klíčový pojem pro renesanční umění, a to zejména pro hudbu a poezii. Postupný rozpad víry v pythagorejský koncept univerzální kosmické harmonie se výrazně projevuje v tvorbě tzv. metafyzických básníků, kteří vedou zápas o udržení její metaforické síly důrazem na vlastní proces své jazykové práce. Tím však postupně dochází k procesu celkové metaforizace světa: úkol básníkův se přesouvá od tlumočení univerzálních pravd o světě a lidském údělu v něm spíše k udržování síly básnického jazyka jako výsostného nástroje této metaforizace. První díl se zabývá teoretickými a historickými předpoklady takového zkoumání. První kapitola analyzuje dva významné koncepty harmonie ve starověku, koncept Hérakleitův a Pythagorův. Význam Hérakleitův není pro renesanci zásadní, přesto - jak se ukazuje v pozdější vlastní analýze - můžeme najít náznaky Hérakleitova pojetí v díle Donneově. Naproti tomu myšlení Pythagorovo je renesanci centrální, a proto je mu v předkládané práci věnována větší pozornost. Je zdůrazněn význam Pythagorova pojetí čísla jako komunikačního prostředku mezi světem pozemských fenoménů a abstraktních idejí. Toto základní filozofické východisko Pythagorejci...
host ::
