Název:
Čeněk Šlégl (1899-1970). Konfrontace umělce s dvěma totalitními režimy
Překlad názvu:
Čeněk Šlégl (1899-1970). The confrontation of an artist with two totalitarian regimes
Autoři:
Macela, Miloslav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent) Typ dokumentu: Rigorózní práce
Rok:
2010
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Tématem této diplomové práce jsou životní osudy herce a režiséra Čeňka Šlégla (*30. 9. 1899, Praha - † 17. 2. 1970, tamtéž) a v obecné rovině také otázka kolaborace v českém uměleckém prostředí. Čeněk Šlégl se v období první republiky vypracoval na oblíbeného filmového herce, úspěšného režiséra (během let 1937 - 1939 natočil osm film) a na jednu z hlavních opor populárního Divadla Vlasty Buriana. Jeho příběh ukazuje, jak hluboce mohou do v podstatě bezproblémového a úspěšného života zasáhnout totalitní režimy. Šlégl byl konfrontován jak s nacistickým, tak komunistickým režimem. V době nacistické okupace se jeho jediná dcera ocitla kvli známosti a následnému sňatku s mužem židovského pvodu v přímém ohrožení života. Poté, co byl Šlégl napaden v kolaborantském deníku Vlajka, vyhnul se dalším útokm vstupem do stejnojmenné fašistické organizace. Jako "Vlajkaři" se mu však začali vyhýbat profesní kolegové i diváci. V roce 1941 proto po více než dvaceti letech náhle skončila jeho filmová kariéra. Zároveň se stal objektem zájmu německých bezpečnostních služeb, zejména Sicherheitsdienstu. Pod hrozbou zatčení rodinných příslušník se účastnil mj. propagandistické práce v pražském rozhlase a vydal román Návrat s antisemitskou tendencí. Šlégl označil své jednání za okupace za "masku loajality". Byl však velmi dobrým...This master's thesis deals with the career of the actor and director Čeněk Šlégl (born 30 September 1899 in Prague, died 17 February 1970 in Prague), and also explores the issue of collaboration in Czech artistic circles. Čeněk Šlégl rose to become a popular film actor in the so-called First Republic. He became a succesful director (making eight films between 1937 and 1939), and was one of leading figures of the Vlasta Burian Theatre. His story depicts how totalitarian regimes may impact an otherwise hassle-free and successful life. Šlégl was confronted both by a nazi regime and by a communist regime. During the nazi occupation his only daughter fell under direct threat as a consequence of her relationship and a later marriage to a man of Jewish descent. After being attacked in the collaborating Vlajka newspaper, Šlégl forestalled further such attacks by joining the fascist organization of the same name. A side-effect of this was that Šlégl became increasingly isolated at work, both from his colleagues and from the audiences. Finally, in 1941, after more than twenty years, his film career came to a sudden end. At that time, Šlégl came to the attention of the German security services, namely the Sicherheitsdienst. Under threat of imprisonment of his family members, Ślégl agreed to take part in the propaganda...
host ::
