Název: "Potápějící se ostrovy" a Rada bezpečnosti OSN
Překlad názvu: "Sinking Islands" and the United Nations Security Council
Autoři: Bruner, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Karlas, Jan (oponent)
Typ dokumentu: Rigorózní práce
Rok: 2019
Jazyk: eng
Abstrakt: [eng] [cze]
Certain Small Island Developing States (hereinafter the "SIDS") such as Kiribati or Tuvalu are often incorrectly called "sinking islands" because their highest points are located just a few meters above the sea level. Sea level rise may turn their territories to uninhabitable land gradually disappearing beneath the tide. Worsening of the environmental conditions causes internal displacement, migration and other problems. SIDS repeatedly brought their plight to the United Nations Security Council (the "UNSC") during its meetings in 2007, 2011, 2015, 2018 and 2019. They demanded that the UNSC should deal with their situation as a potential security issue and safeguard more equal distribution of environmental security risks and costs. During the UNSC negotiations, various states attempted to interpret and re-interpreted the UNSC mandate in order to suit their interests. The representatives of SIDS suggested that the UNSC should be a body based on the principles of distributive justice decision-making and thus safeguard fairer sharing of threats and burdens, including those of environmental character. The rapidly developing states strongly opposed; they implicitly claimed that the UNSC should be based rather on the principles of commutative justice, i.e. decide in strictly given situations of violations of... Vybrané malé rozvíjející se ostrovní státy (dále jen jako "SIDS"), například Tuvalu či Kiribati, bývají často nesprávně nazývány "potápějícími se ostrovy", neboť jejich nejvyšší body leží pouze několik metrů nad hladinou moře. Vzrůst hladiny moří způsobuje, že se jejich teritorium mění na neobyvatelné území pomalu mizející pod mořskou hladinou. Zhoršování životních podmínek způsobuje vnitřní přesidlování, migraci a další problémy. SIDS opakovaně upozornily na svou situaci Radu bezpečnosti OSN, a to mj. při jednáních v letech 2007, 2011, 2015, 2018 a 2019. Požadovaly, aby Rada bezpečnosti jejich situaci řešila jako možné bezpečnostní riziko a zajistila spravedlivější rozdělení environmentálních rizik a nákladů. V průběhu jednání Rady bezpečnosti se různé státy snažily interpretovat a re-interpretovat mandát Rady způsobem, který by vyhovoval jejich zájmům. Zástupci SIDS navrhovali, aby Rada rozhodovala na základě principů distributivní spravedlnosti, a tudíž zajišťovala rovné sdílení environmentálních rizik, břemen a hrozeb. Rychle se rozvíjející státy takovémuto návrhu oponovaly. Implicitně předpokládaly, že rozhodování Rady bezpečnosti by mělo být postaveno na principech komutativní spravedlnosti, to znamená, že by Rada měla rozhodovat pouze v přesně vymezených situacích, kdy dochází k porušení pravidel...
Klíčová slova: distributivní spravedlnost; hrozby spjaté s životním prostředím; komutativní spravedlnost; Kritická právní geografie; kritická právní studia; prostor; právo; síla; commutative justice; Critical legal geography; critical legal studies; distributive justice; environmental threat; law; power; space

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/115664

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-440585


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Rigorózní práce