Název: Budování jugoslávské identity za pomoci výstavby modernistických pomníků
Překlad názvu: Creating Yugoslav identity with the help of construction modernist monuments
Autoři: Chlebovská, Markéta ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok: 2021
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Tato diplomová práce se zabývá tématem budování kolektivní identity obyvatel socialistické Jugoslávie v kontextu výstavby pomníků odkazujících ke druhé světové válce. Nastiňuje vztah pomníků a politiky paměti státu, přičemž klíčové je období modernistické memoriální výstavby v šedesátých a sedmdesátých letech. Tehdy se pomníky staly součástí ideologického programu, který usiloval o vytvoření oficiální interpretace událostí války s cílem získat kontrolu nad společností. Do práce je zahrnut historický kontext popisující vývoj ve výstavbě pomníků od konce druhé světové války až do rozpadu Jugoslávie. Zohledňují se rovněž otázky, nakolik byly pomníky propojeny s turismem, trávením volného času a se spiritualitou a také jakou úlohu hrála veteránská organizace S(U)BNOR. Část práce je věnována místům, která nerezonovala s oficiálním narativem. Vše výše zmíněné je pak demonstrováno na konkrétních příkladech v Srbsku: Kragujevac, Niš, Kruševac, Kosmaj a Kadinjača. This master's thesis examines the shaping of the collective Yugoslavian identity after World War II, utilizing the construction of post-war socialist monuments. The thesis outlines the relationship between monuments and memory politics of the state, focusing on the critical period of modernist memorial construction in the 1960s and 70s. At that time, the monuments were part of an ideological program that sought to create an official interpretation of war events to gain control over society. The thesis includes the historical context, which describes the development in the construction of monuments from the end of World War II to the disintegration of Yugoslavia. It examines the extent to which the monuments were linked to tourism, leisure, and spirituality, as well as the role of the veteran organization S(U)BNOR. Part of the research is devoted to places that did not resonate with the official narrative. All of the above is then demonstrated on specific examples in Serbia: Kragujevac, Niš, Kruševac, Kosmaj and Kadinjača.
Klíčová slova: Architektura|pomníky|druhá světová válka|národní identita|Srbsko|socialistická Jugoslávie|politika paměti|modernismus; Architecture|monuments|World War II|national identity|Serbia|socialist Yugoslavia|memory politics|modernism

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/128078

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-448750


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Diplomové práce