Název: Přehodnocení zvířete: posthumanistické tendence v (post) moderní beletrii
Překlad názvu: Rethinking the Animal: Post-Humanist Tendencies in (Post) Modern Literature
Autoři: Gridneva, Yana ; Vichnar, David (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok: 2017
Jazyk: eng
Abstrakt: [eng] [cze]
This thesis posits post-humanism as a philosophy that engages directly with the problem of anthropocentrism and is concerned primarily with the metaphysics of subjectivity. It studies five literary texts (James Joyce's Ulysses, Virginia Woolf's Flush, Djuna Barnes' Nightwood, Brigid Brophy's Hackenfeller's Ape and J.M. Coetzee's Elizabeth Costello: Eight Lessons) that challenge the humanistic or classical subject through critical engagement with what this subject traditionally saw as its antithesis - the animal. These texts contest various fixed assumptions about animality and disrupt the status-quo of the human. Breaking with the tradition that treats animals exclusively as a metaphor for the human, they attempt to see and understand animality outside the framework of anthropocentric suppositions. This project aims to describe the strategies these texts employ to conceptualize animality as well as the methods they apply to delineate its subversive potential and to disrupt the human- animal binary. Its theoretical framework combines the work of thinkers belonging to the new but thriving field of Animal Studies with the ideas of Jacques Derrida, Gilles Deleuze and Felix Guattari. It is this project's great ambition to contribute towards the development of new post- humanist ethics defined by its... Tato diplomová práce interpretuje post-humanismus jako filozofický směr zabývající se problematikou anthropocentrismu. Jejím předmětem je analýza pěti literárních textů (Odysseus od Jamese Joyce, Flush od Virginie Woolfové, Nightwood od Djuny Barnesové, Hackenfeller's Ape od Brigid Brophy a Elizabeth Costello od J.M. Coetzee), které nevycházejí z obecních předpokladů o tom, co je zvíře a jakou má funkci v kultuře a diskurzu, a tím pádem komplikují hranici mezi člověkem a zvířetem. Zvířata tady neslouží jako nástroj pro zobrazení lidských záležitostí a vlastností, ale mají svoji vlastní hodnotu a jsou pojímána nad rámec antropocentrických předpokladů. Úkolem této práce je popsat strategie, které tyto texty používají k zobrazení zvířat, a způsob, kterým komplikují binární opozici člověk-zvěře. Teoretický rámec této práce poskytují díla autorů, kteří patří k vznikajícímu oboru Animal Studies, a díla jiných současných filozofů, především Jacquesa Derridy, Gillese Deleuze a Felixe Guattari. Velkou ambicí tohoto projektu je přispět k rozvoji nové post-humanistické etiky, definované tendencí k inkluzi a lhostejností vůči binaritám. Klíčová slova: zvíře, Animal Studies, carno-phallogocentrismus, post-humanismus, James Joyce, Virginia Woolfová, Djuna Barnes, Brigid Brophy J.M. Coetzee.
Klíčová slova: Animal Studies; Brigid Brophy J.M. Coetzee; carno-phallogocentrismus; Djuna Barnes; James Joyce; post-humanismus; Virginia Woolfová; zvíře; animal; Animal Studies; Brigid Brophy; carno-phallogocentrism; Djuna Barnes; J.M. Coetzee; James Joyce; post-humanism; Virginia Woolf

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/2392

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-462780


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Diplomové práce