Název: Postavení scénických příslovečných určení v angličtině a češtině. Srovnání na základě paralelních textů.
Překlad názvu: The position of scene-setting adverbials in English and Czech. A comparison on the basis of parallel texts
Autoři: Kunstová, Adéla ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok: 2013
Jazyk: eng
Abstrakt: [eng] [cze]
The subject of the presented paper is the analysis of the position of scene-setting adverbials based on parallel texts. The aim of the study is to find out the most typical position for placing of such adverbials realized by verbless construction and to determine the factors influencing the position in both languages with respect to differences between the Czech and English word order. The theory is based on the functional approach described in Brno linguistic school and is applied to 200 examples from the corpus Intercorp. Out of the given number of examples, exactly one hundred tokens belong to the translation direction from En to Cz and the second half to the opposite direction of translation. With respect to the English word order, which takes over some of the grammatical functions resulting in relative rigidity, scene-setting adverbials are usually placed in the final position. However, it is assumed that most languages have a tendency to place the most important information to the end of the sentence. It follows that one of the goals of this work is to describe the factors allowing these adverbials to be placed in this position with no effect on the communicative dynamism of the adverbials themselves as well as on other sentence elements. The term 'scene-setting' suggests that these adverbials... Předmětem této diplomové práce je zkoumání a porovnání pozice scénických určení na základě anglicko- českých paralelních beletristických textů. Tato práce si klade za cíl zjistit nejčastější pozice nevětných scénických určení z hlediska aktuálněčlenské funkce v obou jazycích a také určit, jaké faktory pozici časových a lokálních určení nejčastěji ovlivňují, a to s ohledem na rozdíly ve slovosledu. Na základě teorie čerpané z Brněnské lingvistické školy bylo analyzováno celkově 200 dokladů scénického určení, z čehož 100 dokladů ve směru překladu z angličtiny do češtiny a 100 dokladů pro opačný směr překladu. Vzhledem k tomu, že v angličtině přebírá slovosled gramatické funkce, a je tak relativně fixní, jsou adverbiália vyznačující pouhou kulisu nejčastěji umístěna ve finální pozici. Většina jazyků však vykazuje tendenci umisťovat do finální pozice nejpodstatnější informaci ve větě. Jedním z cílů této práce je tedy popsat faktory, které umožňují scénickým určením stát v této pozici, aniž by to mělo vliv na výpovědní hodnotu jejich i ostatních větných členů. Už z názvu vyplývá, že scénická určení vytvářejí kulisu děje, avšak někdy může být právě kulisa děje nejdynamičtějším elementem věty, a tak analytická část práce popisuje také role adverbiálií v rámci aktuálního členění větného a snaží se popsat, kdy...
Klíčová slova: funkční větná perspektiva; réma; scénické příslovečné určení; slovosled; téma; functional sentence perspective; rheme; scene-setting adverbials; theme; word order

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/54139

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-472012


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Diplomové práce