Ruská imperiální válka a potřeba pomoci Ukrajině během války a po ní
Švejnar, Jan
2023 - Czech V této eseji se na základě historického pohledu na imperiální ambice Ruska a Sovětského svazu zabývám Putinovou invazí na Ukrajinu a potřebou rozhodné pomoci západu Ukrajině během války a po ní. Zdůrazňuji, že role, kterou v západní reakci sehrály země středovýchodní Evropy, byla rozhodující, stejně jako je a v budoucnu může být jiným způsobem rozhodující role Číny. Západní sankce doposud nebyly příliš účinné, protože Evropa nadále dovážela ruskou ropu a plyn a většina západních firem Rusko neopustila. Na globální úrovni Putinova invaze na Ukrajinu také do značné míry předznamenává, že se žádná země nikdy nevzdá svých jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky velmocí. In this essay, I use a historical perspective on Russia’s and Soviet Union’s imperial ambitions to examine Putin’s invasion of Ukraine and the need for the West to assist Ukraine decisively during and after the War. I emphasize that the part played by the countries of Central-East Europe in western response has been critical, as is and may in the future be, in a different way, the part played by China. Western sanctions have not been very effective as Europe has continued importing Russian oil and gas and most western firms have not left Russia. At the global level, Putin’s invasion of Ukraine also pretty much ensures that no country will ever give up its nuclear weapons in return for security guarantees by the Great Powers. Keywords: Russia; invasion of Ukraine; assistance Fulltext is available at external website. Ruská imperiální válka a potřeba pomoci Ukrajině během války a po ní

V této eseji se na základě historického pohledu na imperiální ambice Ruska a Sovětského svazu zabývám Putinovou invazí na Ukrajinu a potřebou rozhodné pomoci západu Ukrajině během války a po ní. ...

Švejnar, Jan
Národohospodářský ústav, 2023

Disclosure discrimination: an experiment focusing on communication in the hiring process
Badalyan, S.; Korlyakova, Darya; Rehák, Rastislav
2023 - English We focus on communication among hiring team members and document the existence of discrimination in the disclosure of information about candidates. In particular, we conduct an online experiment with a nationally representative sample of Czech individuals who act as human resource assistants and hiring managers in our online labor market. The main novel feature of our experiment is the monitoring of information flow between human resource assistants and hiring managers. We exogenously manipulate candidates’ names to explore the causal effects of their gender and nationality on information that assistants select for managers. Our findings reveal that assistants disclose more information about family and less information about work for female candidates relative to male candidates. An in-depth analysis of the disclosed information suggests that gender stereotypes play an important role in this disclosure discrimination. Furthermore, assistants disclose less information about foreigners overall. This effect appears to be driven by the less attention assistants are willing to devote to the CVs of foreigners, measured by the extra effort to learn more about the candidates. Keywords: information; disclosure; hiring Fulltext is available at external website. Disclosure discrimination: an experiment focusing on communication in the hiring process

We focus on communication among hiring team members and document the existence of discrimination in the disclosure of information about candidates. In particular, we conduct an online experiment with ...

Badalyan, S.; Korlyakova, Darya; Rehák, Rastislav
Národohospodářský ústav, 2023

Racial discrimination and lost innovation: evidence from US inventors, 1895–1925
Coluccia, D. M.; Dossi, G.; Ottinger, Sebastian
2023 - English How can racial discrimination harm innovation? We study this question using data on US inventors linked to population censuses in 1895-1925. Our novel identification strategy leverages plausibly exogenous variation in the timing of lynchings and the name of the victims. We find an immediate and persistent decrease in patents granted to inventors who share their names with the victims of lynchings, but only when victims are Black. We hypothesize that lynchings accentuate the racial content of the victim’s name to patent examiners, who do not observe inventor race from patent applications. We interpret these findings as evidence of discrimination by patent examiners and provide evidence against alternative mechanisms. Keywords: discrimination; innovation; lynchings Fulltext is available at external website. Racial discrimination and lost innovation: evidence from US inventors, 1895–1925

How can racial discrimination harm innovation? We study this question using data on US inventors linked to population censuses in 1895-1925. Our novel identification strategy leverages plausibly ...

Coluccia, D. M.; Dossi, G.; Ottinger, Sebastian
Národohospodářský ústav, 2023

(Ne)zvyšování sociálních dávek v letech 2012–2023: přehled
Janský, Petr; Kolář, Daniel
2023 - Czech V tomto přehledu mapujeme vývoj dávek sociálního charakteru v posledních deseti letech ve srovnání s vývojem inflace, průměrných mezd a starobních důchodů. Pokud má být zachována reálná kupní síla dávek, měl by jejich růst odpovídat alespoň inflaci. Pokud má úroveň sociálního zajištění držet krok s dlouhodobým ekonomickým vývojem, měla by se úroveň dávek zvyšovat zhruba tempem růstu mezd v ekonomice a objem výdajů na dávky zhruba tempem růstu HDP. In this overview, we map trends in the value of social benefits over the past ten years and compare them to trends in inflation, average salaries and old age pensions. If the real purchase power of benefits is to remain stable, they should be raised at least at the same rate as inflation. If we want social benefits to continue to provide the same level of financial security, keeping pace with economic developments in the long term, then their value should rise at approximately the same rate as the average salary, and spending on benefits should increase at approximately the same rate as GDP. Keywords: social benefits; real purchase power; inflation Fulltext is available at external website. (Ne)zvyšování sociálních dávek v letech 2012–2023: přehled

V tomto přehledu mapujeme vývoj dávek sociálního charakteru v posledních deseti letech ve srovnání s vývojem inflace, průměrných mezd a starobních důchodů. Pokud má být zachována reálná kupní síla ...

Janský, Petr; Kolář, Daniel
Národohospodářský ústav, 2023

Důvěra ústavním institucím – únor/březen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od začátku února do konce druhé březnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nVládě důvěřovalo 33 % Čechů.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 33 % a Senát 36 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové s obecními zastupitelstvy (shodně 65 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 19 % občanů, nespokojenost vyjadřovala nadpoloviční většina (53 %) veřejnosti. In the period from the beginning of February to the end of the second third of March 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the Chambers of Parliament, the Government, and Local and Regional Councils.\n33% of Czechs trust the government.\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 33% and the Senate of 36% of the public.\n19% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 53% are dissatisfied. Keywords: constitutional institutions; trust; confidence; public opinion Fulltext is available at external website. Důvěra ústavním institucím – únor/březen 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od začátku února do konce druhé březnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Vztah české veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v ČR – únor/březen 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech V únoru a březnu 2023 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 14 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v daném případě slouží jako referenční skupina. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí pětibodové škály, na které bod 1 znamenal „velmi sympatičtí“, 2 „spíše sympatičtí“, 3 „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“, 4 „spíše nesympatičtí“ a 5 „velmi nesympatičtí“. In February and March 2023 Public Opinion Research Centre investigated attitudes of Czech public to fourteen national groups that are living in the Czech Republic in significant number.\nThe most positive relation was observed to Czechs, Slovaks, Vietnameses and Poles, the worst relation have Czechs to Roma people and Arabs. Keywords: public opinion; ethnic groups; liking Fulltext is available at external website. Vztah české veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v ČR – únor/březen 2023

V únoru a březnu 2023 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 14 národností ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2022
Vecková, Magdaléna
2023 - Czech Keywords: annual reports; Library of the Czech Academy of Sciences Fulltext is available at external website. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2022

Vecková, Magdaléna
Knihovna AV ČR, 2023

Občané o ekonomické situaci svých domácností – duben až květen 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech V rámci svého šetření, které CVVM realizovalo v období od konce března do druhé poloviny května 2023, se zaměřilo na otázku, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Konkrétně se dotázaní vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy, zda se jejich domácnost v posledním roce ocitla v obtížné finanční situaci a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.\n\nVětšina občanů (53 %) v aktuálním šetření uvedla, že jejich domácnosti vychází s příjmy snadno, naproti tomu téměř polovina (46 %) uvedla, že vychází s příjmy obtížně. Ve velmi obtížné finanční situaci se v průběhu posledních 12 měsíců podle získaných vyjádření ocitla více než pětina (21 %) domácností. Sedm desetin (70 %) českých občanů považuje svoji domácnost za „ani bohatou, ani chudou“. Pětina lidí (20 %) se domnívá, že jejich domácnost je chudá. Na druhé straně za bohatou svoji domácnost označila desetina (10 %) respondentů. The Public Opinion Research Centre in its survey examined how Czech citizens perceive the financial situation of their households. They evaluated whether it is difficult to make ends meet with their earnings.\n\n10% of citizens indicated their household to be rich, whilst 20% considered it to be poor. 70% of respondents regard their household as neither rich nor poor. Problems with current budget of their household were stated by 46% of respondents, on the other hand 53% said they have no problems with budget of the household. Keywords: public opinion; Economic Situation; Households Fulltext is available at external website. Občané o ekonomické situaci svých domácností – duben až květen 2023

V rámci svého šetření, které CVVM realizovalo v období od konce března do druhé poloviny května 2023, se zaměřilo na otázku, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Důvěra vybraným institucím – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v dubnu a v květnu 2023 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ), Bezpečnostní informační službě (BIS), Nejvyššímu státnímu zastupitelství (NSZ) a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).\n\nNejvyšší důvěru mezi institucemi zkoumanými na jaře 2023 vyjádřila česká veřejnost Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (55 %).\n\nNejvyššímu státnímu zastupitelství důvěřovalo 52 % občanů, Bezpečnostní informační službě 51 % a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost 48 %.\n\nU všech zkoumaných institucí převládá důvěra nad nedůvěrou.\n\nV porovnání s posledním srovnatelným šetřením z července 2021 se mírně zvýšila důvěra u NÚKIB, BIS a NSZ. In April and May 2023 within the regular survey, the Public Opinion Research Centre (CVVM) questioned respondents about their confidence in some institutions including the Supreme Audit Office, the Supreme State Prosecutor, the Security information service (BIS), and the National Office for Information and Cyber Security (NÚKIB). Keywords: other institutions; trust; confidence; public opinion Fulltext is available at external website. Důvěra vybraným institucím – duben/květen 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v dubnu a v květnu 2023 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Důvěra vybraným institucím na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech V šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v období od listopadu 2022 do ledna 2023 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu a České národní bance.\nČeské národní bance důvěřovalo 65 % Čechů, Ústavnímu soudu a veřejnému ochránci práv pak shodně 62 %.\nU všech zkoumaných institucí převládá důvěra nad nedůvěrou.\nV porovnání s posledním srovnatelným šetřením z července 2020, případně z prosince 2019 se důvěra u všech sledovaných institucí zvýšila. In the survey of the Public Opinion Research Centre of the Institute of Sociology of the Academy of Sciences of the Czech Republic in the period from November 2022 to January 2023, a representative sample of citizens of the Czech Republic was asked whether they trust the selected institutions. The survey specifically investigated trust in relation to the Public Defender of Rights (ombudsman), the Constitutional Court and the Czech National Bank.\n65% of Czechs trusted the Czech National Bank, 62% trusted the Constitutional Court and the Public Defender of Rights.\nTrust prevails over distrust in all institutions examined.\nCompared to the last comparable survey from July 2020, or from December 2019, trust in all monitored institutions increased. Keywords: other institutions; trust; confidence; public opinion Fulltext is available at external website. Důvěra vybraným institucím na přelomu let 2022 a 2023

V šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v období od listopadu 2022 do ledna 2023 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023