Yes (176)
Number of found documents:
176
Published from
to
Between the Countryside and the City: Changes of the Living Space of Folk Traditions and the Development of the Folklore Movement in the Czech Lands in the Second Half of the 20th Century
Uhlíková, Lucie
2020 - Czech
The folklore movement in the Czech lands is not related only to the development of cultural policy after the communist coup in Czechoslovakia in February 1948. It is also connected to the period of enthusiasm that immediately followed the ending of World War II in Europe, although its importance is rooted in the inter-war development of Czechoslovakia and older activities. Gradually, a new stage and musical genre were developed that were represented by outstanding personalities, who became role models for the way they worked with folklore. This related predominantly to rural culture; however, very soon the city became its new environment. Various activities of folk ensembles contributed to the fact that in the second half of the 20th century, folk traditions became not only a space for artistic self-realization, but an important form of sociocultural capital at the local and regional levels. Folklorní hnutí v českých zemích nevzniká teprve v důsledku kulturněpolitického vývoje po únoru 1948, kdy v Československu přezvali moc komunisté, nýbrž souvisí s euforickým obdobím těsně po druhé světové válce a navazuje také na vývoj v meziválečném Československu i na starší activity. Postupně vznikl nový jevištní i hudební žánr reprezentovanými výraznými osobnostmi, které se stávaly vzory pro způsob práce s folklorním materiálem. Ten souvisel především s kulturou venkova, jeho novým životním prostorem se však stalo zejména město. Aktivity folklorních souborů přispěly k tomu, že lidové tradice se ve druhé polovině 20. století staly nejen prostorem pro uměleckou seberealizaci, ale také důležitým sociokulturním kapitálem na úrovni lokální i regionální.
Keywords:
folklore movement in Czechoslovakia; Folk ensemble; folklore on stage; culture and politics; tradition as political capital
Fulltext is available at external website.
Between the Countryside and the City: Changes of the Living Space of Folk Traditions and the Development of the Folklore Movement in the Czech Lands in the Second Half of the 20th Century
The folklore movement in the Czech lands is not related only to the development of cultural policy after the communist coup in Czechoslovakia in February 1948. It is also connected to the period of ...
Music, time, and space in a progressive reflection of Leoš Janáček
Procházková, Jarmila
2020 - Czech
The paper focuses on that specific part of Janáček’s theory of music that deals with the relationship of music and space, thus logically including the term time as a continuum in which music takes place. Janáček found ideal study material in speech melodies (nápěvky) and in folk song, that is, in an area not touched negatively by literary (written) petrification. This enabled him to observe manifestations that originated spontaneously in rhythm and expression. The paper also deals with later reflections by Janáček of the specific connection of music with space, that is, the psychological internalization of music matter. Janáček found the theoretical explanation of folk song partly in geographical determinism. In his opinion, mesological influences determine the regionally-specific features of melody, rhythm, and other components of folk music. New philosophical and methodological influences, including Einstein’s Theory of Relativity, could be observed in Janáček’s theory in the beginning of the 1920s. The composer stopped using the term space-time, which included encoded variability and the independence of the observer. It was this subjectivity of the observer, presupposing shifts in time and thus in meaning, that became a part of Janáček’s understanding of the musical material, both in the reception phase and especially in the process of creation. This view supported Janáček’s tendency towards the tectonic concept of music structure, affirming him in his sophisticated work with time layers and consequently helping him create unique deeds in dramaturgy in the area of composing opera music. Příspěvek se soustřeďuje na tu část Janáčkovy teorie hudby, která byla zaměřena na souvztažnost hudby a prostoru, a tím i logicky zahrnovala termín čas jako kontinuum, ve kterém hudba probíhá. Ideální studijní materiál Janáček nalezl v nápěvcích mluvy a v lidové písni, tedy v oblastech nezatížených písemnou (psanou) petrifikací a umožňujících sledovat rytmicky a výrazově spontánně vznikající projevy. Studie se zabývá také pozdějšími Janáčkovými reflexemi specifické vazby hudby na prostor, kterou je psychická interiorizace hudební matérie. Teoretické vysvětlení týkající se lidové písně Janáček částečně nalezl v geografickém determinismu – „mesologické vlivy“ jsou podle něj příčinou regionálně specifických rysů v melodii, rytmice a dalších složkách lidové hudby. Na začátku druhého desetiletí 20. století je možné v Janáčkově teorii vysledovat nové filosofické a metodologické, včetně Einsteinovy teorie relativity. Skladatel rezignoval na termín prostoročas, který má v sobě zakódovanou variabilitu a nezávislost na pozorovateli. Právě subjektivita pozorovatele, předpokládající časové i tím i významové posuny, se stala součástí Janáčkova nazírání na hudební materiál jak ve fázi recepce, tak zejména v tvůrčím procesu. Tento náhled podpořil Janáčkovu tendenci k tektonickému pojetí hudební struktury, utvrdil jej v sofistikované práci s časovými vrstvami a ve svém důsledku tak dopomohl k vytvoření dramaturgicky unikátních počinů v oblasti operní tvorby.
Keywords:
Leoš Janáček; (folk) music theory; geographical determinism; theory of relativity; rhythmic organization of music
Fulltext is available at external website.
Music, time, and space in a progressive reflection of Leoš Janáček
The paper focuses on that specific part of Janáček’s theory of music that deals with the relationship of music and space, thus logically including the term time as a continuum in which music takes ...
Between the Countryside and the City: Changes of the Living Space of Folk Traditions and the Development of the Folklore Movement in the Czech Lands in the Second Half of the 20th Century
Uhlíková, Lucie
2020 - English
The folklore movement in the Czech lands is not related only to the development of cultural policy after the communist coup in Czechoslovakia in February 1948. It is also connected to the period of enthusiasm that immediately followed the ending of World War II in Europe, although its importance is rooted in the inter-war development of Czechoslovakia and older activities. Gradually, a new stage and musical genre were developed that were represented by outstanding personalities, who became role models for the way they worked with folklore. This related predominantly to rural culture, however, very soon the city became its new environment. Various activities of folk ensembles contributed to the fact that in the second half of the 20th century, folk traditions became not only a space for artistic self-realization, but an important form of sociocultural capital at the local and regional levels.
Keywords:
Folklore movement in Czechoslovakia; folk ensemble; culture and politics; tradition as a political capital; revitalization of tradition
Fulltext is available at external website.
Between the Countryside and the City: Changes of the Living Space of Folk Traditions and the Development of the Folklore Movement in the Czech Lands in the Second Half of the 20th Century
The folklore movement in the Czech lands is not related only to the development of cultural policy after the communist coup in Czechoslovakia in February 1948. It is also connected to the period of ...
Folk Song and Space: Examples from Moravia and Silesia
Toncrová, Marta
2020 - Czech
The article deals with the relationship of space and folk song, using examples from research on music folklore and folk singing in Moravia and Silesia. While some songs were not connected to specific environments, others were often or exclusively performed indoors, while others had to be performed in the open space. The impact of space upon a song was sometimes strengthened by the function of the song: either intimate singing, or singing connected with dance. Článek se zabývá vztahem prostoru a lidové písně na příkladu výzkumu hudebního folkloru a lidové zpěvnosti na Moravě a ve Slezsku. Některé písně nebyly vázány na konkrétní prostředí, jiné zněly častěji nebo výhradně v interiéru, pro interpretaci dalších byl potřeba volný prostor. Působení prostoru na píseň někdy umocňovala také jejich funkce: vznikaly tak rozdíly mezi intimním zpěvním přednesem a zpěvem spojeným s tancem.
Keywords:
folklore; folk song; spatial interpretation of folk song
Fulltext is available at external website.
Folk Song and Space: Examples from Moravia and Silesia
The article deals with the relationship of space and folk song, using examples from research on music folklore and folk singing in Moravia and Silesia. While some songs were not connected to specific ...
From Folklore to World Music: Music and Space. Introduction
Toncrová, Marta
2020 - English
Introduction to the 17th annual conference “From folklore to world music”.
Keywords:
folk music; ethnic music; music and space; folklore; cultural studies
Fulltext is available at external website.
From Folklore to World Music: Music and Space. Introduction
Introduction to the 17th annual conference “From folklore to world music”.
Between Morphology and Word-formation: the Grammatical Category of Number in Toponyms
Štěpán, Pavel
2019 - Czech
The paper deals with the specific functions of the grammatical category of number in Czech toponyms. As proper nouns form a specific sphere of the language, also their grammatical categories may display differences from the core of the lexicon. In many toponyms the plural ending does not fulfil the usual role of the grammatical ending, for it does not express the plurality or the multiple character of the object (e.g. the fact that the object consists of several parts). The use of the plural ending is merely analogical in many toponyms, the analogy is based on mechanical imitation of the form of other toponyms. In these cases the plural ending functions rather as a derivative word-formation suffix than a mere grammatical ending. On the other hand, in some toponyms the grammatical function of the plural ending is still kept. The decisive criterion for the detection of the function of the plural ending is based on the details of the given naming act. Příspěvek se zabývá specifickými funkcemi gramatické kategorie čísla u českých toponym. Vzhledem k tomu, že propria vytvářejí specifickou vrstvu jazyka, i jejich gramatické kategorie mohou vykazovat jisté odlišnosti. U mnoha toponym plurálové zakončení neplní svou obvyklou úlohu pouhé gramatické koncovky, protože nevyjadřuje pluralitu nebo vícečetný charakter objektu (např. skutečnost, že objekt sestává z více částí). Užití plurálového zakončení je u mnoha toponym analogické, analogie je založena na mechanickém napodobení formy jiných toponym. V těchto případech plurálové zakončení plní spíše funkci derivačního slovotvorného sufixu než úlohu pouhé gramatické koncovky. U některých toponym je však gramatická funkce plurálové koncovky zachována. Rozhodující kritérium pro rozpoznání funkce plurálového zakončení je založeno na vyhodnocení podrobností daného propriálně pojmenovacího aktu.
Keywords:
proper names; toponyms; morphology; word-formation; grammatical ending; grammatical number; plural; singular; suffix
Fulltext is available at external website.
Between Morphology and Word-formation: the Grammatical Category of Number in Toponyms
The paper deals with the specific functions of the grammatical category of number in Czech toponyms. As proper nouns form a specific sphere of the language, also their grammatical categories may ...
On Known and Unknown Names of Minerals
Děngeová, Zuzana
2019 - Czech
This article is focused on names of minerals. We analyzed lexical material of The Academic Dictionary of Contemporary Czech (Akademický slovník současné češtiny (ASSČ), first part: letter A) and of publication Nerostopis čili Mineralogia (Presl, 1837). We discuss the word formation, semantic motivation and naming process in group of names of minerals. The aim of the article is to present the structure of mineral name in the entry in ASSČ. V příspěvku je věnována pozornost názvům minerálů. Při analýze lexikálního materiálu vycházíme z hesláře písmene A připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ) a z publikace Nerostopis čili Mineralogia (z roku 1837) Jana Svatopluka Presla. Zaměřujeme se na sémantickou motivaci vzniku názvů minerálů a na pojmenovací postupy, které jsou při pojmenovávání minerálů využívány. Představujeme strukturu heslového odstavce terminologických hesel, názvů minerálů, v ASSČ.
Keywords:
names of minerals; monolingual dictionary; lexicography; word formation
Fulltext is available at external website.
On Known and Unknown Names of Minerals
This article is focused on names of minerals. We analyzed lexical material of The Academic Dictionary of Contemporary Czech (Akademický slovník současné češtiny (ASSČ), first part: letter A) and of ...
Partial Memory Loss: Sacred Folk Songs of the Czech Lands
Uhlíková, Lucie; Toncrová, Marta
2019 - English
The paper deals with religious folk songs of the Czech lands, their origin and development. It illustrates how sacred songs came into the folk singing tradition, how they spread within it and how they were transformed, commenting also on their primary religious function.
Keywords:
Czech religious/sacred songs; folk songs; religion and folk culture; variational process and sacred songs; totalitarian censorship; folklore and communication memory
Fulltext is available at external website.
Partial Memory Loss: Sacred Folk Songs of the Czech Lands
The paper deals with religious folk songs of the Czech lands, their origin and development. It illustrates how sacred songs came into the folk singing tradition, how they spread within it and how they ...
Correspondence of abbess Dorothy from Krumlov
Hejdová, Tereza
2019 - Czech
The article focuses on Dorota from Krumlov and her activity in the posts of abbess of two convents – the convent of Poor Clares in Panenský Týnec and the Benedictine convent of Saint George in the Prague Castle. It describes the historical context and explains the possible transfer of abbess among the monastic communities. The largest space is dedicated to the linguistic analysis of the remaining letters of Dorota from Krumlov from the both convents – through phonology and morphology gets to the stylistic level. Příspěvek se věnuje Dorotě z Krumlova a jejímu působení na pozici abatyše v konventu klarisek v Panenském Týnci a v konventu benediktinek u svatého Jiří. Popisuje historický kontext a vysvětluje, jak mohlo dojít k přesunu abatyše mezi dvěma klášterními komunitami. Text se zaměřuje na lingvistickou analýzu Dorotiných dopisů – přes hláskosloví a morfologii se dostává ke stylistice.
Keywords:
Abbess; Early Modern Era; religious life; correspondence; linguistic analysis; convent of Poor Clares in Panenský Týnec; Convent of Saint George in the Prague Castle
Fulltext is available at external website.
Correspondence of abbess Dorothy from Krumlov
The article focuses on Dorota from Krumlov and her activity in the posts of abbess of two convents – the convent of Poor Clares in Panenský Týnec and the Benedictine convent of Saint George in the ...
Stylistické kvalifikátory v Akademickém slovníku současné češtiny
Lišková, Michaela
2019 - Czech
Text se zabývá stylistickými kvalifikátory v Akademickém slovníku současné češtiny. Představuje jejich koncepční repertoár: 1. stylistické kvalifikátory v užším smyslu (kolokviální výraz, knižní výraz, slangový a profesionální výraz ad.), 2. kvalifikátory označující expresivitu a emocionalitu (hanlivý výraz, vulgární výraz, zjemnělý výraz, dětský výraz ad.), 3. časové kvalifikátory (historismus, zastaralý výraz), 4. teritoriální kvalifikátory (regionalismus, dialektismus) a konečně 5. frekvenční kvalifikátor (řidší výraz). Zvolené kvalifikátory navazují na českou lexikografickou tradici a dílčím způsobem ji modifikují.
Keywords:
monolingual dictionary; lexicon; stylistic markers
Fulltext is available at external website.
Stylistické kvalifikátory v Akademickém slovníku současné češtiny
Text se zabývá stylistickými kvalifikátory v Akademickém slovníku současné češtiny. Představuje jejich koncepční repertoár: 1. stylistické kvalifikátory v užším smyslu (kolokviální výraz, knižní ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases