Yes (137)
Number of found documents:
137
Published from
to
Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje s kvalitou života bývalých dětských onkologických pacientů
Koutná, Veronika; Blatný, Marek; Jelínek, Martin; Vobořil, Dalibor
2021 - Czech
Onkologické onemocnění v dětství je událost spotenciálem pro výskyt posttraumatické stresové poruchy (PTSD) i posttraumatického rozvoje (PTG). Zatímco PTSD se u bývalých dětských onkologických pacientů vyskytuje vzácně, k PTG v této populaci dochází často. Vztah posttraumatického stresu (PTS) a PTG dosud nebyl jednoznačně prokázán a nejasná zůstává isouvislost PTG skvalitou života (QOL). Na souboru 188 bývalých dětských onkologických pacientů jsme korelační analýzou zjišťovali souvislosti PTS aPTG se specifickými dimenzemi QOL. U mladší skupiny (do 12 let) QOL korelovala pouze s PTS, souvislost s PTG prokázána nebyla. U starší skupiny (od 13 let) QOL korelovala s PTS i PTG, avšak v případě PTS byly vztahy významně těsnější. Vztah PTS a QOL byl v obou věkových skupinách negativní, vztah PTG a QOL u starší věkové skupiny byl ve všech dimenzích slabě pozitivní. Souvislost PTG s úspěšnou adaptací a dobrou QOL zůstává sporná. Childhood cancer is an event with the potential for both posttraumatic stress disorder (PTSD) and posttraumatic growth (PTG). While full PTSD is rare in childhood cancer survivors, PTG is common in this population. The relationship between posttraumatic stress (PTS) and PTG has not yet been clearly established, and the relationship between PTG and quality of life (QOL) is unclear. In a group of 188 childhood cancer survivors, we used correlation analysis to determine the relationship of PTS/PTG with specific dimensions of QOL. In the younger group (up to 12 years), the QOL correlated only with PTS, the connection with PTG was not proven. In the older group (from 13 years), QOL correlated with PTS and PTG, but correlations were stronger for PTS. The relationship between PTS and QOL was negative in both groups, the relationships between PTG and QOL in the older group was weakly positive. The relationship of PTG and successful adaptation and good QOL remains questionable.
Keywords:
posttraumatic stress; posttraumatic growth; quality of life; pediatric oncology
Fulltext is available at external website.
Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje s kvalitou života bývalých dětských onkologických pacientů
Onkologické onemocnění v dětství je událost spotenciálem pro výskyt posttraumatické stresové poruchy (PTSD) i posttraumatického rozvoje (PTG). Zatímco PTSD se u bývalých dětských onkologických ...
Plní Evropská unie své závazky z Pařížské dohody? Zamyšlení nad cíli pro rok 2030
Balounová, Eva
2021 - Czech
V rámci Zelené dohody pro Evropu Evropská unie avizovala navýšení svého cíle pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 a revizi směrnic o obnovitelných zdrojích energie a energetické účinnosti. Cílem tohoto příspěvku je analyzovat klimatickou politiku EU s důrazem na tyto tři oblasti ve světle závazků plynoucích z Pařížské dohody, které je EU smluvní stranou. Ačkoliv závazky plynoucí z této dohody jsou převážně procesního charakteru, dohoda stanoví i určité právně nezávazné materiální požadavky na příspěvky smluvních stran. As a part of the European Green Deal, the EU increases its ambitions in climate change mitigation. This contribution assesses the EU’s 2030 climate and energy framework in light of the obligations under the Paris Agreement with a focus on three main targets: the target for CO2 emissions reduction, the target for renewables, and the target for energy efficiency. The obligations under the Paris Agreement are mainly procedural, however, the Parties should aim to hold the increase in the global average to well below 2 °C above pre-industrial levels and pursuing efforts to limit the temperature increase to 1.5 °C. Also, the contributions of the Party should be progressive and reflect its highest possible ambition.
Keywords:
the Paris Agreement; EU Climate Policy; EU 2030 Climate and Energy Framework
Fulltext is available at external website.
Plní Evropská unie své závazky z Pařížské dohody? Zamyšlení nad cíli pro rok 2030
V rámci Zelené dohody pro Evropu Evropská unie avizovala navýšení svého cíle pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 a revizi směrnic o obnovitelných zdrojích energie a energetické ...
Ars nova eloquentiae, její stoupenci a Bohuslav Balbín
Svatoš, Martin
2021 - Czech
Příspěvek se věnuje pronikání nové literární estetiky, tzv. nového umění elokvence (nova ars eloquentiae) do literatury v českých zemích 17. století. Jezuitský učitel latinského stylu a literatury Bohuslav Balbín byl prvním v českých zemích, kdo ve svých literárně teoretických spisech reflektoval změněnou literární situaci a kdo oceňoval uměřené zastánce umění ostrovtipu. Zároveň se však projevoval jako klasicista a stoupenec M. T. Cicerona, který před nepřiměřeným a nevhodným užívání ostrovtipu varoval. The paper focuses on the penetration of a new literary aesthetics, the so-called new art of eloquence (nova ars eloquentiae) into literature in the Bohemian lands in the 17th century. The Jesuit teacher of Latin style and literature, Bohuslav Balbín, was the first in the Czech lands to reflect the changed literary situation in his literary theoretical writings and to appreciate the appropriate followers of the art of elocution. At the same time, however, he was a classicist and a follower of M. Tulius Cicero, who warned against the excessive and inappropriate use of the wit.\n
Keywords:
Bohuslav Balbín SJ; ars nova eloquentiae; 17th century
Fulltext is available at external website.
Ars nova eloquentiae, její stoupenci a Bohuslav Balbín
Příspěvek se věnuje pronikání nové literární estetiky, tzv. nového umění elokvence (nova ars eloquentiae) do literatury v českých zemích 17. století. Jezuitský učitel latinského stylu a literatury ...
Organizační klima, soupeřící hodnoty a well-being v práci
Zábrodská, K.; Mudrák, J.; Machovcová, Kateřina; Cidlinská, Kateřina
2021 - Czech
Organizační klima představuje koncept umožňující lépe porozumět vztahu mezi pracovním prostředím a „well-being“ zaměstnanců. V příspěvku prezentujeme výzkumný projekt, který se zaměřoval na organizační klima na akademických pracovištích a jeho vztah s pracovním „well-being.“ Ve výzkumu jsme vycházeli z „modelu soupeřících hodnot“ a použili smíšený výzkumný design zahrnující rozsáhlou dotazníkovou studii a hloubkové rozhovory. V kvantitativní části jsme na základě shlukové k-means analýzy identifikovali čtyři typy organizačního klimatu („sebe-aktualizující“, „kolegiální“, „výkonové“, „fraternitní“) lokalizované v dimenzích „modelu soupeřících hodnot“ (flexibilita-kontrola a externí-interní zaměření). Ty se signifikantně lišily v tom, jak odpovídající participanti vnímali své pracovní prostředí a „well-being“. Na základě hloubkových rozhovorů diskutujeme některé psychosociální procesy, prostřednictvím kterých se mohou odlišné typy klimatu podílet na utváření pracovního „well-being“. The concept of organizational climate may facilitate an understanding of relationships between work environment and employee well-being. In the paper, we present a research project focusing on organizational climates at academic workplaces and their relationship with employee well-being. We implemented the Competing Values model as the theoretical framework and a mixed-methods research design including large-scale questionnaire study and in-depth interviews. Based on k-means cluster analysis of the questionnaire data, we identified four types of organizational climate (“self-actualizing”, “collegial”, “performance”, “fraternity”) localized in the dimensions of the Competing Values model (flexibility-control, internal-external focus). We found significant differences between the ways in which members of these types perceived their work environment and well-being. Based on the interviews we discuss some psychosocial processes taking place between different organizational climates and employee well-being.
Keywords:
work environment; higher education; job satisfaction; organizational culture
Fulltext is available at external website.
Organizační klima, soupeřící hodnoty a well-being v práci
Organizační klima představuje koncept umožňující lépe porozumět vztahu mezi pracovním prostředím a „well-being“ zaměstnanců. V příspěvku prezentujeme výzkumný projekt, který se zaměřoval na ...
Mezi venkovem a městem: proměny „životního prostoru“ lidových tradic v kontextu vývoje folklorního hnutí v českých zemích ve druhé polovině 20. století
Uhlíková, Lucie
2020 - Czech
Folklorní hnutí v českých zemích nevzniká teprve v důsledku kulturněpolitického vývoje po únoru 1948, kdy v Československu přezvali moc komunisté, nýbrž souvisí s euforickým obdobím těsně po druhé světové válce a navazuje také na vývoj v meziválečném Československu i na starší activity. Postupně vznikl nový jevištní i hudební žánr reprezentovanými výraznými osobnostmi, které se stávaly vzory pro způsob práce s folklorním materiálem. Ten souvisel především s kulturou venkova, jeho novým životním prostorem se však stalo zejména město. Aktivity folklorních souborů přispěly k tomu, že lidové tradice se ve druhé polovině 20. století staly nejen prostorem pro uměleckou seberealizaci, ale také důležitým sociokulturním kapitálem na úrovni lokální i regionální. The folklore movement in the Czech lands is not related only to the development of cultural policy after the communist coup in Czechoslovakia in February 1948. It is also connected to the period of enthusiasm that immediately followed the ending of World War II in Europe, although its importance is rooted in the inter-war development of Czechoslovakia and older activities. Gradually, a new stage and musical genre were developed that were represented by outstanding personalities, who became role models for the way they worked with folklore. This related predominantly to rural culture; however, very soon the city became its new environment. Various activities of folk ensembles contributed to the fact that in the second half of the 20th century, folk traditions became not only a space for artistic self-realization, but an important form of sociocultural capital at the local and regional levels.
Keywords:
folklore movement in Czechoslovakia; Folk ensemble; folklore on stage; culture and politics; tradition as political capital
Fulltext is available at external website.
Mezi venkovem a městem: proměny „životního prostoru“ lidových tradic v kontextu vývoje folklorního hnutí v českých zemích ve druhé polovině 20. století
Folklorní hnutí v českých zemích nevzniká teprve v důsledku kulturněpolitického vývoje po únoru 1948, kdy v Československu přezvali moc komunisté, nýbrž souvisí s euforickým obdobím těsně po druhé ...
Hudba, čas a prostor v progresivní reflexi Leoše Janáčka
Procházková, Jarmila
2020 - Czech
Příspěvek se soustřeďuje na tu část Janáčkovy teorie hudby, která byla zaměřena na souvztažnost hudby a prostoru, a tím i logicky zahrnovala termín čas jako kontinuum, ve kterém hudba probíhá. Ideální studijní materiál Janáček nalezl v nápěvcích mluvy a v lidové písni, tedy v oblastech nezatížených písemnou (psanou) petrifikací a umožňujících sledovat rytmicky a výrazově spontánně vznikající projevy. Studie se zabývá také pozdějšími Janáčkovými reflexemi specifické vazby hudby na prostor, kterou je psychická interiorizace hudební matérie. Teoretické vysvětlení týkající se lidové písně Janáček částečně nalezl v geografickém determinismu – „mesologické vlivy“ jsou podle něj příčinou regionálně specifických rysů v melodii, rytmice a dalších složkách lidové hudby. Na začátku druhého desetiletí 20. století je možné v Janáčkově teorii vysledovat nové filosofické a metodologické, včetně Einsteinovy teorie relativity. Skladatel rezignoval na termín prostoročas, který má v sobě zakódovanou variabilitu a nezávislost na pozorovateli. Právě subjektivita pozorovatele, předpokládající časové i tím i významové posuny, se stala součástí Janáčkova nazírání na hudební materiál jak ve fázi recepce, tak zejména v tvůrčím procesu. Tento náhled podpořil Janáčkovu tendenci k tektonickému pojetí hudební struktury, utvrdil jej v sofistikované práci s časovými vrstvami a ve svém důsledku tak dopomohl k vytvoření dramaturgicky unikátních počinů v oblasti operní tvorby. The paper focuses on that specific part of Janáček’s theory of music that deals with the relationship of music and space, thus logically including the term time as a continuum in which music takes place. Janáček found ideal study material in speech melodies (nápěvky) and in folk song, that is, in an area not touched negatively by literary (written) petrification. This enabled him to observe manifestations that originated spontaneously in rhythm and expression. The paper also deals with later reflections by Janáček of the specific connection of music with space, that is, the psychological internalization of music matter. Janáček found the theoretical explanation of folk song partly in geographical determinism. In his opinion, mesological influences determine the regionally-specific features of melody, rhythm, and other components of folk music. New philosophical and methodological influences, including Einstein’s Theory of Relativity, could be observed in Janáček’s theory in the beginning of the 1920s. The composer stopped using the term space-time, which included encoded variability and the independence of the observer. It was this subjectivity of the observer, presupposing shifts in time and thus in meaning, that became a part of Janáček’s understanding of the musical material, both in the reception phase and especially in the process of creation. This view supported Janáček’s tendency towards the tectonic concept of music structure, affirming him in his sophisticated work with time layers and consequently helping him create unique deeds in dramaturgy in the area of composing opera music.
Keywords:
Leoš Janáček; (folk) music theory; geographical determinism; theory of relativity; rhythmic organization of music
Fulltext is available at external website.
Hudba, čas a prostor v progresivní reflexi Leoše Janáčka
Příspěvek se soustřeďuje na tu část Janáčkovy teorie hudby, která byla zaměřena na souvztažnost hudby a prostoru, a tím i logicky zahrnovala termín čas jako kontinuum, ve kterém hudba probíhá. Ideální ...
Lidová píseň a prostor (na příkladu Moravy a Slezska)
Toncrová, Marta
2020 - Czech
Článek se zabývá vztahem prostoru a lidové písně na příkladu výzkumu hudebního folkloru a lidové zpěvnosti na Moravě a ve Slezsku. Některé písně nebyly vázány na konkrétní prostředí, jiné zněly častěji nebo výhradně v interiéru, pro interpretaci dalších byl potřeba volný prostor. Působení prostoru na píseň někdy umocňovala také jejich funkce: vznikaly tak rozdíly mezi intimním zpěvním přednesem a zpěvem spojeným s tancem. The article deals with the relationship of space and folk song, using examples from research on music folklore and folk singing in Moravia and Silesia. While some songs were not connected to specific environments, others were often or exclusively performed indoors, while others had to be performed in the open space. The impact of space upon a song was sometimes strengthened by the function of the song: either intimate singing, or singing connected with dance.
Keywords:
folklore; folk song; spatial interpretation of folk song
Fulltext is available at external website.
Lidová píseň a prostor (na příkladu Moravy a Slezska)
Článek se zabývá vztahem prostoru a lidové písně na příkladu výzkumu hudebního folkloru a lidové zpěvnosti na Moravě a ve Slezsku. Některé písně nebyly vázány na konkrétní prostředí, jiné zněly ...
Mezi morfologií a slovotvorbou: gramatická kategorie čísla u toponym
Štěpán, Pavel
2019 - Czech
Příspěvek se zabývá specifickými funkcemi gramatické kategorie čísla u českých toponym. Vzhledem k tomu, že propria vytvářejí specifickou vrstvu jazyka, i jejich gramatické kategorie mohou vykazovat jisté odlišnosti. U mnoha toponym plurálové zakončení neplní svou obvyklou úlohu pouhé gramatické koncovky, protože nevyjadřuje pluralitu nebo vícečetný charakter objektu (např. skutečnost, že objekt sestává z více částí). Užití plurálového zakončení je u mnoha toponym analogické, analogie je založena na mechanickém napodobení formy jiných toponym. V těchto případech plurálové zakončení plní spíše funkci derivačního slovotvorného sufixu než úlohu pouhé gramatické koncovky. U některých toponym je však gramatická funkce plurálové koncovky zachována. Rozhodující kritérium pro rozpoznání funkce plurálového zakončení je založeno na vyhodnocení podrobností daného propriálně pojmenovacího aktu. The paper deals with the specific functions of the grammatical category of number in Czech toponyms. As proper nouns form a specific sphere of the language, also their grammatical categories may display differences from the core of the lexicon. In many toponyms the plural ending does not fulfil the usual role of the grammatical ending, for it does not express the plurality or the multiple character of the object (e.g. the fact that the object consists of several parts). The use of the plural ending is merely analogical in many toponyms, the analogy is based on mechanical imitation of the form of other toponyms. In these cases the plural ending functions rather as a derivative word-formation suffix than a mere grammatical ending. On the other hand, in some toponyms the grammatical function of the plural ending is still kept. The decisive criterion for the detection of the function of the plural ending is based on the details of the given naming act.
Keywords:
proper names; toponyms; morphology; word-formation; grammatical ending; grammatical number; plural; singular; suffix
Fulltext is available at external website.
Mezi morfologií a slovotvorbou: gramatická kategorie čísla u toponym
Příspěvek se zabývá specifickými funkcemi gramatické kategorie čísla u českých toponym. Vzhledem k tomu, že propria vytvářejí specifickou vrstvu jazyka, i jejich gramatické kategorie mohou vykazovat ...
O známých i neznámých názvech minerálů
Děngeová, Zuzana
2019 - Czech
V příspěvku je věnována pozornost názvům minerálů. Při analýze lexikálního materiálu vycházíme z hesláře písmene A připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ) a z publikace Nerostopis čili Mineralogia (z roku 1837) Jana Svatopluka Presla. Zaměřujeme se na sémantickou motivaci vzniku názvů minerálů a na pojmenovací postupy, které jsou při pojmenovávání minerálů využívány. Představujeme strukturu heslového odstavce terminologických hesel, názvů minerálů, v ASSČ. This article is focused on names of minerals. We analyzed lexical material of The Academic Dictionary of Contemporary Czech (Akademický slovník současné češtiny (ASSČ), first part: letter A) and of publication Nerostopis čili Mineralogia (Presl, 1837). We discuss the word formation, semantic motivation and naming process in group of names of minerals. The aim of the article is to present the structure of mineral name in the entry in ASSČ.
Keywords:
names of minerals; monolingual dictionary; lexicography; word formation
Fulltext is available at external website.
O známých i neznámých názvech minerálů
V příspěvku je věnována pozornost názvům minerálů. Při analýze lexikálního materiálu vycházíme z hesláře písmene A připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ) a z publikace Nerostopis ...
EOSC a Open Science v Akademii věd ČR
Podloucká, Karolina
2019 - Czech
Open Science (neboli Otevřená věda) je termín, který se v posledních letech dostává v akademickém prostředí výrazně do popředí a zaujímá důležité místo. Touto problematikou se zabývá čím dál více entit. Hlavním propagátorem je Evropská komise a je zřejmé, že dříve či později se dotkne mnoha vědeckých pracovníků, zejména těch, kteří pro svou práci čerpají evropskou finanční podporu. Open Science lze definovat jako vědecký proces, v němž mohou všichni spolupracovat a přispívat do něj. Výzkumná data, laboratorní poznámky, vědecké výstupy a další vědecké procesy budou volně dostupné, za podmínek, které umožňují opakované použití, redistribuci a reprodukci výzkumu včetně jejich podkladových dat a metod.\n
Keywords:
EOSC; Open Science; Czech Academy of Sciences
Fulltext is available at external website.
EOSC a Open Science v Akademii věd ČR
Open Science (neboli Otevřená věda) je termín, který se v posledních letech dostává v akademickém prostředí výrazně do popředí a zaujímá důležité místo. Touto problematikou se zabývá čím dál více ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases