Adolf Černý a jeho badatelské cesty v Lužici
Kaleta, Petr
2008 - český V životě Adolfa Černého mělo cestování velký význam. Důvěrně se seznámil s mnoha částmi předválečné Evropy i s novými zeměmi, které vznikly po první světové válce, nejdůkladněji však poznal Lužici. Jeho výzkumné cesty do Lužice v osmdesátých a devadesátých letech 19. století souvisely se sběrem entografického materiálu v této části slovanského světa. Černého brilantní znalost lužické srbštiny mu pomohla proniknout do tehdy ještě archaického světa venkovských obyvatel. Základnou pro tyto cesty byl Budyšín, kde se nacházely ústřední lužickosrbské instituce a kde žil Michal Hórnik, přední osobnost tehdejší Lužice. Travelling had an important place in the life of Adolf Černý. He became familiar with many parts of pre-war Europe as well as the new countries which came into being following the First World War, however his most thorough trips were through Slavic Lusatia. His research trips to Lusatia in the 1880s and 1890s were one of the final phases of his collection of ethnographic material in this part of the Slavic world. His brilliant knowledge of the Sorbian language helped him to penetrate into the world of the Sorbian rural inhabitans, which at that time was rather archaic. The base for his trips was always Budyšin (Bautzen), where the central Sorbian institutions were located, and the home of Michal Hórnik, the leader of the Sorbs at the time. Klíčová slova: Černý, Adolf; Lusatia Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Adolf Černý a jeho badatelské cesty v Lužici

V životě Adolfa Černého mělo cestování velký význam. Důvěrně se seznámil s mnoha částmi předválečné Evropy i s novými zeměmi, které vznikly po první světové válce, nejdůkladněji však poznal Lužici. ...

Kaleta, Petr
Masarykův ústav a Archiv, 2008

Cesta Edvarda Beneše a exilové vlády z Londýna do Moskvy v březnu 1945
Pehr, Michal
2008 - český Studie se zabývá cestou prezidenta Edvarda Beneše a členů naší exilové vlády z Londýna do Moskvy v březnu 1945. Ta to cesta z bezpečnostních důvodů vedla přes Francii, Středomoří, Egypt a Írán do Sovětského svazu. Studie nepopisuje jenom samotnou cestu ale také politické důsledky. Tato cesta symbolizovala nové vztahy mezi Československem a Sovětským svazem. This study is devoted to the journey of president Edvard Beneš and the Czechoslovak government in exile from London to Moscow in March 1945. For security reasons, the journey went trough France, the Mediterranean, Egypt, Iran, and on to Moscow. This study not only describes this journey, but also its political impact. The journey was meant to symbolize the new relationships between Czechoslovakia and the Soviet Union. Klíčová slova: Czechoslovakia, 1945; Beneš, Edvard Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Cesta Edvarda Beneše a exilové vlády z Londýna do Moskvy v březnu 1945

Studie se zabývá cestou prezidenta Edvarda Beneše a členů naší exilové vlády z Londýna do Moskvy v březnu 1945. Ta to cesta z bezpečnostních důvodů vedla přes Francii, Středomoří, Egypt a Írán do ...

Pehr, Michal
Masarykův ústav a Archiv, 2008

Polské dojmy Adolfa Černého
Chodějovský, Jan
2008 - český Adolf Černý, redaktor časopisu Slovanský Přehled, se poprvé osobně seznámil s Polskem v roce 1889. Tehdy přišel do země rozdělené mezi tři velmoci a setkal se s národem, který podobně jako Češi bojoval o svá kulturní, jazyková a historická práva. Když se však do Polska na počátku 20. let 20. století vrátil, stály proti sobě nově vzniklé státy spíše jako protivníci a měly za sebou I regulérní válečný konflikt. Černý byl tehdy do Varšavy vyslán ministerstvem zahraničních věcí s úkolem otupit částečně hrany polsko-českému nepřátelství. V podobném duchu se nesla i jeho poslední delší návštěva v roce 1926 s delegací československých novinářů – i zde vystupoval v roli starého přítele Polska, jehož přítomnost měla napomoci příznivému přijetí. Na Černého deníkových záznamech, korespondenci či článcích z pobytů v Polsku je možné vysledovat nejen vývoj jeho odborných zájmů a získávání renomé významného polonisty, ale také politickou proměnu střední Evropy a posuny v česko-polských vztazích. Adolf Černý, editor of the revue Slovanský přehled, had intensive contacts with Polish scholars for his whole life. He made number of journeys to Poland, for the first time in 1889. At that time Černý arrived to the country divided among three empires. He found a nation there fighting for its cultural, language and historical rights analogously to Czechs. But when he returned to Poland in early 1920s he came into diametrically different situation, after diplomatic and war conflict between newborn Czechoslovakia and Poland. The last longer visit of Poland he made with the group of Czechoslovak journalists in 1926. In Černý´s diaries, correspondence, or in newspaper articles about his journeys to Poland it is possible to discover not only the formation of his scholarly interests and acquisition of a reputation of notable Polonist (specialist for Poland), but also political transformation of Central Europe and evolvement of Czech-Polish relations. Klíčová slova: Černý, Adolf; Poland Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Polské dojmy Adolfa Černého

Adolf Černý, redaktor časopisu Slovanský Přehled, se poprvé osobně seznámil s Polskem v roce 1889. Tehdy přišel do země rozdělené mezi tři velmoci a setkal se s národem, který podobně jako Češi ...

Chodějovský, Jan
Masarykův ústav a Archiv, 2008

Sudetoněmecký vlastivědný ústav v Liberci. Sudetoněmecký archiv. Inventář sbírky [1600 - 1945]
Josefovičová, Milena
2008 - český Klíčová slova: Sudetenland; homeland study; Sudeten German Archives Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Sudetoněmecký vlastivědný ústav v Liberci. Sudetoněmecký archiv. Inventář sbírky [1600 - 1945]

Josefovičová, Milena
Masarykův ústav a Archiv, 2008

Československá společnost antropologická při ČSAV. Inventář archivního fondu ( 1939) 1964 - 1992
Brádlerová, Daniela
2008 - český Klíčová slova: anthropology; Czechoslovak Academy of Sciences Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Československá společnost antropologická při ČSAV. Inventář archivního fondu ( 1939) 1964 - 1992

Brádlerová, Daniela
Masarykův ústav a Archiv, 2008

Návštěvy univerzitních profesorů v Potštejně
Kokešová, Helena
2008 - český Potštejn, malé městečko v podhůří Orlických hor, se během poslední čtvrtiny 19. století stal známým letoviskem, kterému dodávala lesk přítomnost předních osobností české vědy a kultury. Hlavním propagátorem Potštejna se stal jeho rodák, profesor J. U. Jarník, zakladatel a předseda Okrašlovacího spolku v Potštejně. Blízký vztah k Potštejnu měl J. Kalousek, který si zde podobně jako kolegové G. A. Lindner a J. Kvíčala koupil dům. Z pedagogů pražské univerzity k hostům Potštejna patřili mj. O. Hostinský, J. Emler, J. Vlček, J. Král, L. Niederle, V. Tille, T. G. Masaryk, V. V. Tomek, A. Rezek, K. Tieftrunk, B. Rieger a K. Maydl. Z vídeňské univerzity sem jezdil profesor F. Müller, u kterého byli hosty jeho kolegové V. Jagić a J. Hyrtl. Z varšavské univerzity sem zavítali K. J. Grot, I. P. Filevič, V. A. Francev, z budapešťské O. Asbóth. Letovisko si oblíbili spisovatelé J. V. Sládek a J. Vrchlický, také působící na české univerzitě. Z malířů je možno jmenovat bratry Liebschery. Potštejn, small town in the foothills of Orlice Mountains, became the famous resort during the last quarter of 19th century. Its fame was glamorized by the presence of important Czech personalities of science and culture. The leading propagator of Potštejn was its native professor J. U. Jarník. J. Kalousek, who as well as G. A. Lindner and J. Kvíčala bought houses there, had close relationship to Potštejn. Teachers at the Prague university O. Hostinský, J. Emler, J. Vlček, J. Král, L. Niederle, V. Tille, T. G. Masaryk, V. V. Tomek, A. Rezek, K. Tieftrunk, B. Rieger a K. Maydl also visited Potštejn. Another famous visitors were F. Müller, professor of Vienna University, and his colleagues V. Jagić and J. Hyrtl, further professors of Warsaw University K. J. Grot, I. P. Filevič, V. A. Francev, and O. Asbóth, professor of Budapest University. Writers J. V. Sládek a J. Vrchlický, teachers of Prague University, and painters Karel and Adolf Liebschers also liked this place. Klíčová slova: travelling; Potštejn, Czech Republic; Charles University Prague Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Návštěvy univerzitních profesorů v Potštejně

Potštejn, malé městečko v podhůří Orlických hor, se během poslední čtvrtiny 19. století stal známým letoviskem, kterému dodávala lesk přítomnost předních osobností české vědy a kultury. Hlavním ...

Kokešová, Helena
Masarykův ústav a Archiv, 2008

Problematika historického práva a přirozeného práva v názorech T. G. Masaryka
Neudorflová, Marie L.
2007 - český Vzhledem k tomu, že česká politika byla od 60. let 19. století neúspěšně orientována na dosažení českého státního práva jako legitimní cesty k větší suverenitě českého království, Masaryk se od konce 90. let snažil prosadit koncept přirozeného práva jako stejně legitimního principu k dosažení větších práv pro český národ. Příspěvek presentuje v širším kontextu složitou dobovou relevantní argumentaci. Since the Czech politics unsuccessfully focused from the 1860s on installing the Czech State Law as the way towards greater sovereignty of the Czech Kingdom in the Habsburg Monarchy, in the 1890s Masaryk made great efforts to propose the principle of natural law as a similarly legitimate principle for achieving more independent status for the Czech nation. In broad context the article reviews complex relevant argumentation od the period. Klíčová slova: Masaryk, T. G.; State Historical Law; přirozené právo; historické právo Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Problematika historického práva a přirozeného práva v názorech T. G. Masaryka

Vzhledem k tomu, že česká politika byla od 60. let 19. století neúspěšně orientována na dosažení českého státního práva jako legitimní cesty k větší suverenitě českého království, Masaryk se od konce ...

Neudorflová, Marie L.
Masarykův ústav a Archiv, 2007

Ve stínu nových zítřků. Odraz hodnotových orientací poválečné české společnosti na stránkách týdeníku Dnešek (1946-1948)
Tomeš, Josef
2007 - český Studie analyzuje hodnotovou a ideovou orientaci české společnosti bezprostředně po druhé světové válce, všímá si jejích proměn pod dojmem válečného prožitku a sleduje její reflexi v obsahu soudobého intelektuálního týdeníku Dnešek. The essay analyses values and ideological orientation of Czech society immediately after the World War II, reflects its changes due to war experience and follows these changes on pages of contemporary intellectual weekly Dnešek. Klíčová slova: Czechoslovakia, history (1946-1948); Changing of Values Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Ve stínu nových zítřků. Odraz hodnotových orientací poválečné české společnosti na stránkách týdeníku Dnešek (1946-1948)

Studie analyzuje hodnotovou a ideovou orientaci české společnosti bezprostředně po druhé světové válce, všímá si jejích proměn pod dojmem válečného prožitku a sleduje její reflexi v obsahu soudobého ...

Tomeš, Josef
Masarykův ústav a Archiv, 2007

Emanuel Voska: v pozadí politiky
Hájková, Dagmara
2007 - český Emanuel Voska, českoamerický podnikatel a krajanský činovník se dostal v době první světové války do blízkosti "velké politiky". Jako významný představitel českého hnutí za nezávislost v Americe se prosadil především v oblasti propagandy a špionáže. Jeho úspěchy byly omezeny válkou a v novém státě – Československu – se nedokázal prosadit ani jako podnikatel, ani jako politik. Příspěvek analyzuje Voskovy politické předpoklady a předkládá důvody jeho neúspěchu. During the World War I, Emanuel Voska, an American Czech, businessman and functionary of immigrants associations got involved in "big politics". As an important representative of the Czech independence movement in America, he won recognition in the field of propaganda and espionage. His success was limited by the war; since he was not able to succeed in a new state - Czechoslovakia - either as an entrepreneur or a politician. The essay analysis Voska´s political assumptions and submits the reasons of his failure. Klíčová slova: Voska, Emanuel; espionage; propaganda Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Emanuel Voska: v pozadí politiky

Emanuel Voska, českoamerický podnikatel a krajanský činovník se dostal v době první světové války do blízkosti "velké politiky". Jako významný představitel českého hnutí za nezávislost v Americe se ...

Hájková, Dagmara
Masarykův ústav a Archiv, 2007

Národní sjednocení v mnichovské krizi roku 1938. Svědectví Františka Ježka
Tomeš, Josef
2007 - český Článek objevuje osobnost českého národně demokratického politika Františka Ježka a jeho pozoruhodné paměti, na jejichž základě dokumentuje roli Národního sjednocení v zápase na obranu republiky koncem třicátých let a v táboře odpůrců mnichovské kapitulace v roce 1938. The article discovers the personality of Czech national democratic politician František Ježek and his remarkable memoirs. Memoirs serve to document the opposition of Národní sjednocení (National Unity Party) to the capitulation to the Munich Agreement in 1938 as well as its struggle to defend the Republic against German aggression. Klíčová slova: Czech Anti-Appeasement; Munich Crisis (1938); Czechoslovakia, history Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Národní sjednocení v mnichovské krizi roku 1938. Svědectví Františka Ježka

Článek objevuje osobnost českého národně demokratického politika Františka Ježka a jeho pozoruhodné paměti, na jejichž základě dokumentuje roli Národního sjednocení v zápase na obranu republiky koncem ...

Tomeš, Josef
Masarykův ústav a Archiv, 2007