No (1915)
Yes (987)
Number of found documents:
2902
Published from
to
Životní spokojenost Čechů vprůběhu času–Výzkum doby covidové a postcovidové
Hanzlová, Radka
2022 - Czech
Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., se ve svém speciálním výzkumu realizovaném v rámci projektu „Výzkum doby covidové a postcovidové“ zaměřilo na téma životní spokojenosti. Cílem výzkum bylo zjistit, jak jsou v současnosti čeští občané spokojeni se svým životem a porovnat výsledky s jejich životní spokojeností v minulosti, respektive v budoucnosti.\nŽivotní spokojenost českých občanů se v průběhu času nemění a celkově ji lze považovat za nadprůměrnou.\nŽivotní spokojenost souvisí s dosaženým vzděláním, věkem, subjektivně hodnocenou životní úrovní a zdravotním stavem.\nJednopoložkové měření i vícepoložkové měření životní spokojenosti dosahuje shodných výsledků, což potvrzuje jejich reliabilitu (spolehlivost) a validitu (platnost).\nNa položky vztažené k životní spokojenosti v budoucnosti nedokázal výrazný podíl respondentů odpovědět, což je snadno vysvětlitelné a pochopitelné, neboť jde ve své podstatě o hypotetické otázky, na které v tuto chvíli neexistuje jasná odpověď. The Centre for Public Opinion Research of the Institute of Sociology of the CAS focused on the topic of life satisfaction in its special research carried out within the project "Research on the Covid and Postcovid Eras". The aim of the research was to find out how satisfied Czech citizens are with their lives at present and to compare the results with their life satisfaction in the past or in the future. The life satisfaction of Czech citizens has not changed over time and can be considered above average overall. Life satisfaction is related to educational attainment, age, subjectively assessed standard of living and health status. Both single-item and multi-item measures of life satisfaction achieve identical results, confirming their reliability and validity.A significant proportion of respondents failed to answer the items related to future life satisfaction, which is easily explained and understandable, as these are essentially hypothetical questions to which there is no clear answer at the moment.
Keywords:
life satisfaction; Covid; comparison; educational attainment; standard of living; health status
Fulltext is available at external website.
Životní spokojenost Čechů vprůběhu času–Výzkum doby covidové a postcovidové
Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., se ve svém speciálním výzkumu realizovaném v rámci projektu „Výzkum doby covidové a postcovidové“ zaměřilo na téma životní ...
Hodnocení kvality vzdělávání a možnosti dosažení vzdělání českou veřejností – září až listopad 2022
Spurný, Martin
2022 - Czech
Pravidelný výzkum CVVM realizovaný od začátku září do začátku listopadu 2022 zjišťoval názory české veřejnosti starší 15 let na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol, zdali je v ČR každému umožněno dosáhnout vzdělání odpovídajícího jeho schopnostem, jaké skutečnosti ovlivňují dosažení vzdělání, jaké vlastnosti a dovednosti se daří vzdělávacímu systému rozvíjet u žáků a také na podporu zřizování různých typů škol v rámci povinné školní docházky. Hodnocení úrovně vzdělávání na všech typech škol, které jsou součástí vzdělávací soustavy ČR, je dlouhodobě příznivé. Více než osm desetin (84 %) občanů má za to, že každý v ČR může dosáhnout vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem. Opačný názor zastává přibližně šestina (16 %) lidí. A regular CVVM survey in the period from the beginning of September to the beginning of November 2022 investigated the opinions of the Czech Public on the level of education in selected types of schools and the opportunities to receive education in the Czech Republic.
Keywords:
education; schools; opportunities
Fulltext is available at external website.
Hodnocení kvality vzdělávání a možnosti dosažení vzdělání českou veřejností – září až listopad 2022
Pravidelný výzkum CVVM realizovaný od začátku září do začátku listopadu 2022 zjišťoval názory české veřejnosti starší 15 let na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol, zdali je v ČR každému ...
Komunikační strategie genderově orientovaných témat u mladých lidí. Zpráva z kvalitativního výzkumu.
Marková Volejníčková, Romana
2022 - Czech
Kvalitativní výzkum měl za cíl a) zjistit postoje a názory mladých lidí (ve věku 15 - 20 let) na témata genderové rovnosti (např. trh práce, výběr školy a povolání, média a reklamy, rodinný život a dělba práce a nebo téma genderově podmíněného násilí apod.), b) zjistit míru ne/ochoty se aktivně zapojit v občanských aktivitách, c) zjistit osobní zkušenosti mladých lidí s genderovými tématy a jejich představy o pozici školy v kontextu genderové rovnosti a občanské participace. Realizováno bylo celkem 24 individuálních rozhovorů s mladými lidmi ve věku 15 -20 let a dále pak 10 rozhovorů s učiteli*kami, trenéry*kami a organizátory*kami volného času. The aim of this qualitative research is to find out the attitudes and opinions of young people (aged 15-20) on gender equality issues (eg. labor market, media and advertising, family life and division of labor and / or gender-based violence, etc.). Research focus too on the lack of willingness to take an active part in civic activities and on personal experiences of young people with gender issues and their ideas about the position of the school in the context of gender equality and civic participation. The in-depth interviews with young people and teachers were used.
Keywords:
young; gender; school
Available at various institutes of the ASCR
Komunikační strategie genderově orientovaných témat u mladých lidí. Zpráva z kvalitativního výzkumu.
Kvalitativní výzkum měl za cíl a) zjistit postoje a názory mladých lidí (ve věku 15 - 20 let) na témata genderové rovnosti (např. trh práce, výběr školy a povolání, média a reklamy, rodinný život a ...
Nový typ koronaviru – zájem, obavy a očekávání české veřejnosti – listopad/prosinec 2021
Čadová, Naděžda
2022 - Czech
Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém výzkumu realizovaném v druhé polovině listopadu a v první polovině prosince 2021 opět zaměřilo na koronavirovou krizi. Konkrétně jsme sledovali zájem občanů o situaci kolem šíření koronaviru, míru obav v souvislosti s šířením koronaviru, očekávání dalšího vývoje této situace a postoje k opatřením proti šíření koronaviru. Více než dvě třetiny (69 %) českých občanů starších 15 let se na přelomu listopadu a prosince 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19.\nNejvíce se čeští občané obávali omezení zdravotní péče o pacienty s jiným onemocněním, než je COVID-19, a o zdraví svých blízkých, když tyto obavy vyslovily přibližně čtyři pětiny dotázaných. In its research, the Public Opinion Research Centre focused on the coronavirus crisis and citizens' experiences with it. In the second half of November and the first half of December, more than two-thirds (69%) of Czech citizens over the age of 15 were interested in the situation regarding the new coronavirus that causes COVID-19. In connection with the spread of the new type of coronavirus SARS-CoV-2, approximately four-fifths of Czech citizens over the age of 15 are concerned about health care restrictions outside COVID-19 (80%) and the health of their loved ones (79%). More than half (54%) of Czech citizens consider what the Czech state has done against the spread of coronavirus as appropriate, more than a quarter (27 %) think that the measures are too weak, and more than a tenth (11%) consider them as too strong.
Keywords:
coronavirus; COVID-19; SARS-CoV-2
Fulltext is available at external website.
Nový typ koronaviru – zájem, obavy a očekávání české veřejnosti – listopad/prosinec 2021
Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém výzkumu realizovaném v druhé polovině listopadu a v první polovině prosince 2021 opět zaměřilo na koronavirovou krizi. Konkrétně jsme sledovali zájem ...
Nový typ koronaviru – očkování a testování – listopad/prosinec 2021
Čadová, Naděžda
2022 - Czech
Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřila v našem průzkumu více než desetina (12 %) dotázaných občanů, negativní postoj zaujala více než pětina (21 %) a necelé dvě třetiny (63 %) oslovených měly v době konání výzkumu za sebou alespoň první dávku očkování. Zbylá 4 % občanů pak stále váhají Respondenti, kteří se chtějí nechat očkovat, případně už naočkovaní jsou, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před onemocněním COVID-19, z něhož mají obavy, nebo že chtějí zamezit závažnému průběhu tohoto onemocnění. Dotázaní, kteří se podle svých slov očkovat proti onemocnění COVID-19 nechtějí, jako nejčastější důvod uváděli nedůvěru k účinnosti vakcíny a k tomu, že očkování funguje nebo nedůvěru k očkování jako takovému či nedůvěru obecně (bez bližší specifikace). Hodnocení dosavadního průběhu očkování bylo na přelomu listopadu a prosince 2021 poměrně nejednoznačné, když za dobrý ho označily necelé dvě pětiny (37 %) populace, podle asi třetiny (34 %) je to „tak napůl“ a pětina (20 %) ho hodnotí negativně. Zbývajících 9 % dotázaných nevědělo, jak průběh očkování zhodnotit. Téměř čtyři pětiny české veřejnosti (79 %) se na přelomu listopadu a prosince 2021 domnívaly, že testování by mělo zůstat i nadále pro všechny občany hrazené ze zdravotního pojištění. In November Public Opinion Research Centre focused on vaccination against COVID-19. More than a tenth of respondents (12%) expressed willingness to be vaccinated against COVID-19. More than a fifth (21%) of respondents took a negative attitude towards vaccination against COVID-19 and almost two-thirds (63%) has already received at least the first dose of COVID-19 vaccination. Almost four-fifths of the Czech public (79%) believed that testing for COVID-19 should continue for all citizens covered by health insurance.
Keywords:
coronavirus; COVID-19; vaccination
Fulltext is available at external website.
Nový typ koronaviru – očkování a testování – listopad/prosinec 2021
Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřila v našem průzkumu více než desetina (12 %) dotázaných občanů, negativní postoj zaujala více než pětina (21 %) a necelé dvě třetiny (63 %) ...
Názory české veřejnosti na stav důchodového systému ČR – listopad/prosinec 2021
Spurný, Martin
2022 - Czech
V prosinci 2021 byly do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazeny otázky týkající se důchodového systému v České republice. Nejprve dotázaní hodnotili potřebu změny důchodového systému. Dále se respondenti vyjadřovali, která vybraná opatření by v rámci důchodového systému podpořili a která by naopak zamítli. V poslední otázce hodnotili, do jaké míry si myslí, že peníze na sociálním pojištění pokrývají výdaje v důchodovém systému. In November and December, the Public Opinion Research Centre asked a set of questions related to attitudes of the Czech citizens towards the retirement system in the Czech Republic. Questions focused mainly on the current condition of the retirement system and its possible changes. Respondents also expressed level of their support for concrete measures and actions within the retirement system. The last question focused on the opinion whether the received finances from the social security system can cover funding of the pensions.
Keywords:
financial security; pension; retirement system
Fulltext is available at external website.
Názory české veřejnosti na stav důchodového systému ČR – listopad/prosinec 2021
V prosinci 2021 byly do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazeny otázky týkající se důchodového systému v České republice. Nejprve dotázaní hodnotili potřebu změny důchodového systému. Dále ...
Povědomí české veřejnosti o České federaci potravinových bank – Potraviny 2022
Hanzlová, Radka
2022 - Czech
Do speciálního výzkumu Potraviny 2022 CVVM SOÚ AV ČR zařadilo několik otázek týkajících se České federace potravinových bank (ČFPB).\nO České federaci potravinových bank (ČFPB) dosud neslyšela nadpoloviční většina (51 %) české veřejnosti. Zbývajících 49 % dotázaných o ČFPB slyšelo, nicméně z nich pouze 6 % ví dobře, čím se zabývá, 28 % to ví zhruba a 15 % neví, čím se ČFPB zabývá.\nDle respondentů potřebují nejvíce potravinovou pomoc rodiče samoživitelé (25 %), chudí/sociálně slabí lidé a lidé bez domova (shodně 20 %).\nCo se týká zdrojů, odkud potravinové banky získávají potraviny, tak respondenti nejčastěji uváděli obchodní řetězce, super/hypermarkety, prodejce (34 %), dále pak Sbírky potravin (17 %) a lidi, občany a fyzické osoby (10 %). The CVVM SOÚ AV ČR included several questions about the Czech Federation of Food Banks in the special survey Food 2022.\nA majority (51%) of the Czech public has never heard of the Czech Federation of Food Banks. The remaining 49% of respondents have heard of the Czech Federation of Food Banks, but only 6% of them know what it does well, 28% know roughly and 15% do not know what it does.\nAccording to the respondents, single parents (25%), the poor/socially vulnerable and the homeless (20% and 20% respectively) are the most in need of food aid.\nRegarding the sources from where food banks get their food, respondents most frequently mentioned supermarket chains, super/hypermarkets, retailers (34%), followed by Food Collections (17%) and people, citizens and individuals (10%).
Keywords:
use of food; the Czech Federation of Food Banks
Fulltext is available at external website.
Povědomí české veřejnosti o České federaci potravinových bank – Potraviny 2022
Do speciálního výzkumu Potraviny 2022 CVVM SOÚ AV ČR zařadilo několik otázek týkajících se České federace potravinových bank (ČFPB).\nO České federaci potravinových bank (ČFPB) dosud neslyšela ...
Dobrá praxe rovného odměňování – Švýcarsko
Pospíšilová, Marie; Hodická, K.
2022 - Czech
This publication includes a description of measures, laws, legal standards and instruments promoting gender equality in the field of equal pay for women and men in Switzerland.
Keywords:
good practice; Switzerland; equal pay
Fulltext is available at external website.
Dobrá praxe rovného odměňování – Švýcarsko
This publication includes a description of measures, laws, legal standards and instruments promoting gender equality in the field of equal pay for women and men in Switzerland.
Extension of Working Lives in the Czech Republic: Employee Situation. Policy brief DAISIE project
Křížková, Alena; Dudová, Radka; Pospíšilová, Marie; Heřmanová, Marie
2021 - English
This policy brief summarises research project results examining ageing conditions across three sectors: transport, healthcare and banking. It aims to respond to the still insufficient discussion on the needs and opportunities of women and men of pre-retirement age and in the process of retirement in the Czech labour market. Gender and age inequalities accumulate over the life course resulting in significantly lower pensions for women compared to men or making it impossible to retire with a decent pension. Uniform retirement ages does not suit everyone equally. The organisation of work in specific occupations has specific negative effects on the health of older women and men. Changes in profession, position or working time in pre-retirement age is not easily obtainable. The policy brief suggests recommendations for state and policy makers, employers as well as good practice examples. Also published in Czech: https://www.soc.cas.cz/sites/default/files/publikace/daisie_policy_brief_cz.pdf
Keywords:
ageing; extension of working lives; retirement and pension policy; gender and age inequality; life course
Available in digital repository of the ASCR
Extension of Working Lives in the Czech Republic: Employee Situation. Policy brief DAISIE project
This policy brief summarises research project results examining ageing conditions across three sectors: transport, healthcare and banking. It aims to respond to the still insufficient discussion on ...
UniSAFE Deliverable Report 3.2 Report on the European Policy Baseline
Fajmonová, Veronika; Huck, Averil; Andreska, Zuzana; Dvořáčková, Jana; Linková, Marcela; Struzińska, K.; Strid, S.; Hearn, J.; Husu, L.; Allori, A.; Wuiame, N.
2021 - English
The objective of this report is to establish a European baseline of policies in place to combat Gender-Based Violence (GBV) at the legal, policy level and the level of research funding organisations (RFO), as a fixed point of reference for future comparisons, by assessing existing laws and policies at the national and RFO levels in 27 countries in the EU. This is accompanied by analyses of four Associated Countries (Iceland, Serbia, Turkey, UK) and two Third Countries (Canada, USA) that were selected for comparison and as examples of existing practices. The analysis focuses specifically on dedicated legal and policy frameworks focused specifically on universities and research organisations, in order to map the special efforts made by national and regional authorities and RFOs to combat GBV at these specific institutions beyond generic anti-discrimination legislation and labour law protections.\n
Keywords:
gender-based violence; gender; research performing organisations; policy framework; legal framework; #metoo
Available on request at various institutes of the ASCR
UniSAFE Deliverable Report 3.2 Report on the European Policy Baseline
The objective of this report is to establish a European baseline of policies in place to combat Gender-Based Violence (GBV) at the legal, policy level and the level of research funding organisations ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases