No (1902)
Yes (1240)
Number of found documents:
3142
Published from
to
Spokojenost se stavem vybraných oblastí veřejného života – listopad/prosinec 2022
Tuček, Milan
2023 - Czech
Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.\n\nNejvětší spokojenost je s nabídkou zboží a služeb (sedm z deseti dotázaných). Na druhém místě je oblast kultury (dvě třetiny dotázaných), na třetím místě je věda a výzkum a na čtvrtém dodržování lidských práv (polovina dotázaných).\n\nNejvětší nespokojenost je se stavem veřejných financí (73 % nespokojených) a s mírou korupce (72 %).\n\nU třinácti oblastí z třiceti zkoumaných více či méně výrazně převažuje spokojenost nad nespokojeností, u patnácti naopak převažuje nespokojenost nad spokojeností. Výraznou převahu spokojenosti i nespokojenosti šetření ukázalo shodně u deseti oblastí.\n\nOd minulého šetření došlo k významnému nárůstu nespokojenosti v oblastech životní úrovně, sociálních jistot, fungování hospodářství, veřejných financí, bezpečnostní situace a přistěhovalectví.\n\nCelková míra spokojenosti se výrazně odlišuje podle věku, vzdělání a hodnocení vlastní životní úrovně a výrazně koreluje s celkovou spokojeností se životem. In the end of 2022, citizens of the Czech Republic evaluated how satisfied they are with the situation in 30 selected areas of public life.\n\nThe best evaluated areas are the selection of goods and services (70% satisfied) and culture (67%). The worst evaluated items are corruption (72% dissatisfied), and public finances (73%).
Keywords:
public life; satisfaction; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Spokojenost se stavem vybraných oblastí veřejného života – listopad/prosinec 2022
Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve ...
Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi: jak moc se liší od „KENů“ ve výuce?
Srholec, Martin
2023 - Czech
Na téma nízkých mezd v oblasti sociálních a humanitních věd bylo v poslední době hodně řečeno a napsáno. Akademici proti tomu už i demonstrovali v ulicích a začalo se dokonce mluvit o stávce. Ačkoliv řešení vypadá v nedohlednu, jeden pozitivní výsledek tomu nelze upřít. Začalo se totiž konečně mluvit o tom, jestli tzv. koeficienty ekonomické náročnosti (KEN), podle kterých již třicet let rozděluje MŠMT hlavní část dotace na vysokoškolskou výuku, nepotřebují aktualizovat. Cílem této studie je porovnat rozptyl těchto KENů s rozdíly v nákladnosti akademické činnosti, která má k vysokoškolské výuce nejblíže, což je bezesporu výzkum a vývoj (VaV). Nesnažíme se spočítat nové KENy – což by bylo žádoucí, ale není v rámci nám dostupných dat a zdrojů proveditelné – nýbrž alespoň rámcově zjistit, do jaké míry se současné KENy liší od proporcí pozorovaných ve VaV. Much has been said and written recently about low wages in the social sciences and humanities. Academics have demonstrated in the streets about it, and there has even been talk of a strike. Although a solution seems to be out of sight, one positive outcome cannot be denied. Discussion has finally begun on whether the so-called „koeficienty ekonomické náročnosti“ (KEN), on the base of which the Ministry of Education, Youth and Sports (MEYS) distributes the main part of the subsidy for teaching in higher education over the past thirty years needs to be updated. This study compares the dispersion of KENs with the differences in costs of the academic activity closest to higher education teaching, which is undoubtedly research and development (R&D). We are not attempting to recalculate the KENs - which would be desirable, but is not feasible with the data and resources available to us - but at least to approximate the extent to which current KENs differ from the costs observed in R&D.
Keywords:
social sciences and humanities; R&D; wages
Fulltext is available at external website.
Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi: jak moc se liší od „KENů“ ve výuce?
Na téma nízkých mezd v oblasti sociálních a humanitních věd bylo v poslední době hodně řečeno a napsáno. Akademici proti tomu už i demonstrovali v ulicích a začalo se dokonce mluvit o stávce. Ačkoliv ...
Důvěra ústavním institucím – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nVládě důvěřovalo 32 % Čechů, prezidentovi 58 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 32 % a Senát 38 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (66 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 17 % občanů, nespokojenost vyjadřovala třípětinová většina (60 %) veřejnosti. In the period from the end of March to the beginning of the last third of May 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the President, both Chambers of Parliament, the Government, and Local and Regional Councils.\n58% of Czechs trust the President, 32% of Czechs trust the government.\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 32% and the Senate of 38% of the public.\n17% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 60% are dissatisfied.
Keywords:
constitutional institutions; trust; confidence; public opinion
Fulltext is available at external website.
Důvěra ústavním institucím – duben/květen 2023
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...
Důvěra vrcholným politikům – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.\n\nMezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu nejvyšší podíl důvěry byl zaznamenán u prezidenta Petra Pavla (59 %), za nímž se na druhém místě umístil předseda hnutí ANO Andrej Babiš (44 %).\n\nS výjimkou prezidenta u všech zkoumaných politických představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.\n\nNejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové (69 %) a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy (68 %).\n\nOproti poslednímu šetření z přelomu roku 2022 a 2023 se výrazně zhoršilo hodnocení v případě předsedy KDU-ČSL, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, ministra financí Zbyňka Stanjury, předsedy hnutí STAN, 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, ministryně obrany Jany Černochové, předsedy hnutí SPD Tomia Okamury a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy. Mírnější nárůst nedůvěry byl u ministra spravedlnosti Pavla Blažka, místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše a předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové.\n\nMírný nárůst důvěry se objevil u ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, mírný pokles nedůvěry byl zaznamenán u ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna. In the period from the end of March to the beginning of the last third of May 2023 the Public Opinion Researcch Centre investigated whether respondents trust to top politicians. In a survey there were included names of leaders of parties holding seats in the Chamber of Deputies, members of government, heads of both parliament chambers, and the president.
Keywords:
Top Politicians; Popularity; trust; public opinion; president
Fulltext is available at external website.
Důvěra vrcholným politikům – duben/květen 2023
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený ...
Platy učitelů v roce 2022 a výhled: cesta z propasti a zase zpět
Münich, Daniel; Smolka, Vladimír
2023 - Czech
Výše relativních učitelských platů spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zajišťuje dostatečný zájem o profesi. Výběrovost profese, jak na straně vysokoškolské přípravy, tak během kariéry, spoluurčuje kvalitu vzdělávání. Tyto procesy se realizují dlouhodobě průběžnými příchody a odchody do a z profese a dalším vzděláváním. Proto lze dopady učitelských platů na zájem o profesi, kvalitu práce učitelů a vzdělávací výsledky země vysledovat až s dlouhodobým odstupem. The relative amounts of teachers‘ salaries helps to define the attractiveness of entering the teaching profession and can be a component in ensuring sufficient interest in the profession. Selectivity into teaching, both at entry and throughout the career, determines the quality of education. These processes are realised in the long term through continuous entries and exits from teaching, and ongoing training during the career. Therefore, the effects of teacher salaries on interest in entering the profession, the quality of teachers' work, and ultimately a country's educational outcomes can only be tracked over the long term.
Keywords:
teachers’ salaries; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Platy učitelů v roce 2022 a výhled: cesta z propasti a zase zpět
Výše relativních učitelských platů spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zajišťuje dostatečný zájem o profesi. Výběrovost profese, jak na straně vysokoškolské přípravy, tak během kariéry, ...
Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů
Hrendash, Taras; Jurajda, Štěpán; Münich, Daniel; Doleželová, P.; Mrázek, P.
2023 - Czech
Od počátku nového století došlo v ČR k dynamickému růstu VŠ vzdělané pracovní síly. V ČR k tomu nejdříve přispěl vznik a rozvoj soukromých vysokých škol na konci 90. let a posléze výrazné otevírání veřejných vysokých škol po roce 2005. Podíl VŠ vzdělaných ve věkové skupině 30–34 let se tak během tří dekád více než zdvojnásobil. Nemáme už v Česku z ekonomického pohledu příliš mnoho vysokoškolsky vzdělaných? Odpověď na otázku je důležitá pro rozhodování, do jaké míry by měl stát finančně či jinak podporovat další růst počtu VŠ studentů a absolventů a nakolik by měl občany k počátečnímu a celoživotnímu VŠ studiu motivovat. Odpověď je důležitá i do debaty o potřebě posílení dnes velmi nízké úrovně a rozsahu finanční podpory VŠ studentů. V předkládané studii vytváříme popisné statistiky o mzdách a platech zaměstnanců, které jsou užitečným podkladem pro diskusi o této důležité otázce. Srovnáváme vývoj úrovně mezd a platů vysokoškoláků pro kohorty narozené v letech 1960, 1970, 1980 a 1990. Tyto kohorty se výrazně liší co do zastoupení vysokoškolsky vzdělaných. Zároveň pro tyto kohorty sledujeme vývoj mzdového (platového) poměru mezi absolventy vysokých a středních škol (VŠ/SŠ), tj. procentního rozdílu průměrných, resp. mediánových mezd (platů) středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Since the beginning of the 21st century, the Czech Republic has experienced dynamic growth in its university-educated workforce. This trend was initially driven by the foundation and growth of private universities in the Czech Republic in the late 1990s, followed from 2005 onwards by a substantial opening-up of public universities. The share of the population aged between 30 and 34 with higher education has more than doubled over the course of three decades. From an economic perspective, do we now have too many university graduates in the Czech Republic? The answer to this question is crucial when it comes to deciding the extent to which the state should – financially or otherwise – support future growth in the numbers of university students and graduates, and how much it should encourage citizens to pursue initial or lifelong university education. The answer is also an important factor in debates about the need to increase the currently low financial support available to university students. The study we present here provides descriptive statistics about employees’ wages and salaries, which serve as a useful basis for any discussion of this important question. We compare trends in university-educated employees’ wages and salaries for cohorts born in 1960, 1970, 1980 and 1990. The shares of university graduates in these cohorts differ substantially. Further, we observe trends in the earnings ratio for these cohorts between university- and secondary-educated employees, i.e., the percentage differences between the mean or median earnings of employees with higher education and those of employees with only secondary education.
Keywords:
university education; human capital; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů
Od počátku nového století došlo v ČR k dynamickému růstu VŠ vzdělané pracovní síly. V ČR k tomu nejdříve přispěl vznik a rozvoj soukromých vysokých škol na konci 90. let a posléze výrazné otevírání ...
Finanční náročnost bydlení v českých domácnostech
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - Czech
Náklady na bydlení obecně představují nejvýznamnější položku spotřebních výdajů domácností. Zatímco průměrná evropská domácnost za bydlení včetně energií a dalších plateb utratila v roce 2021 25 % svého rozpočtu, v Česku to bylo dokonce 28 %. Finanční dostupností bydlení se zpravidla rozumí zajištění určitého standardu bydlení za cenu či nájemné, které je považováno za přiměřené zatížení domácností. Pokud má domácnost podíl výdajů na bydlení příliš vysoký, může to negativně ovlivňovat další spotřebu domácností a také jejich životní standard. Studie hodnotí zátěž českých domácností náklady na bydlení za použití objektivních a subjektivních metod a identifikuje hlavní faktory, které finanční zatížení ovlivňují.\n Housing costs generally represent the most important item of household consumption expenditure. While the average European household spends 25% of its budget on housing, including energy and other payments, in 2021, the Czechs spend as much as 28%. Housing affordability is generally defined as the provision of a certain standard of housing at a price or rent that is considered a reasonable burden on households. If a household's share of housing costs is too high, this can have a negative impact on other household consumption as well as on living standards. The study assesses the burden of housing costs on Czech households using objective and subjective methods and identifies the main factors influencing the financial burden.
Keywords:
Financial resilence; housing affordability
Available at various institutes of the ASCR
Finanční náročnost bydlení v českých domácnostech
Náklady na bydlení obecně představují nejvýznamnější položku spotřebních výdajů domácností. Zatímco průměrná evropská domácnost za bydlení včetně energií a dalších plateb utratila v roce 2021 25 % ...
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – srpen/září 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
12 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z června a července se hodnocení ekonomické situace mírně zhoršilo.\n\nTéměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 9 % ji vnímá jako špatnou. According to the August and September 2023 survey of CVVM, 12% of people evaluate the current economic situation in the Czech Republic as good, 28% view it as neither good nor bad, and 58% consider it to be bad.\n\n59% of Czechs evaluate the living standard of their household as good, 9% consider it to be bad, and 32% characterize it as neither good, nor bad.
Keywords:
public opinion; Economic Situation; Living Standard; Households
Fulltext is available at external website.
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – srpen/září 2023
12 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z června a července se ...
Česká veřejnost o globálních problémech – srpen/září 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví znečišťování oceánů, které jako „velmi závažný“ či „dosti závažný“ problém označilo více než devět z deseti dotázaných (93 %), podle téměř dvou třetiny (65 %) veřejnosti jde dokonce o „velmi závažný“ problém.\nV porovnání s výzkumem z roku 2021 vzrostlo vnímání závažnosti znečišťování zemědělské půdy (nárůst o 6 procentních bodů), znečišťování oceánů, úbytku rostlinných a živočišných druhů a pěstování geneticky upravených potravin (nárůst o 5 procentních bodů).\n\nK poklesu hodnocení závažnosti daného jevu došlo pouze v jednom případě, a to u provozu jaderných elektráren, které za velmi nebo dosti závažný problém označilo o 16 procentních bodů méně respondentů než v roce 2021. In its regular survey conducted in August and September 2023 the Public Opinion Research Centre focused on the environment. Representatives of the Czech population answered questions on particular environmental phenomena in the sense of their problematic character. As the most serious problems were stated the ocean pollution (for 65% "very serious" problem).
Keywords:
public opinion; global problems; environment; pollution; ocean; agricultural land; drinking water; air
Fulltext is available at external website.
Česká veřejnost o globálních problémech – srpen/září 2023
Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví znečišťování oceánů, ...
Důvěra ústavním institucím – srpen/září 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 25 % Čechů, prezidentovi 58 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 23 % a Senát 33 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (66 %) s obecními zastupitelstvy (65 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 12 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina (61 %) veřejnosti. In the period from the end of July to the mid of the last third of September 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the President, both Chambers of Parliament, the Government, and Local and Regional Councils.\n\n58% of Czechs trust the President, 25% of Czechs trust the government.\n\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 23% and the Senate of 33% of the public.\n\n12% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 61% are dissatisfied.
Keywords:
public opinion; constitutional institutions; trust; confidence
Fulltext is available at external website.
Důvěra ústavním institucím – srpen/září 2023
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases