No (7178)
Yes (1754)
Number of found documents:
8932
Published from
to
Co je a není košer v lexikografii. K problematice jednoho církevního termínu
Dvořáková, Žaneta
2023 - Czech
Hebrejský výraz košer se dostal do češtiny prostřednictvím židovského sociolektu/etnolektu. Jedná se původně o náboženský termín označující to, co je rituálně čisté a vhodné. Vedle nesklonného adjektiva a adverbia košer je ve slovnících češtiny zachycena i řada dalších tvarů a odvozenin, některé z nich se však již v současnosti neužívají (např. košerný, košerně). Při jejich hodnocení vycházíme z analýzy dokladů z korpusu Syn2015 i ze sondy do soudobých textů v židovských časopisech nebo na webech židovských obcí a spolků. Ve slovnících češtiny se též v některých případech můžeme setkat se zúžením významu oproti tomu, jak je výraz tradičně užíván v židovském prostředí, např. adjektivum košer je v SSJČ omezeno pouze na oblast masa, sloveso košerovat je spojováno jen s rituální porážkou zvířat. Velmi diskutabilní jsou také substantiva uváděná ve slovnících: životné maskulinum košer ve významu ‚řezník‘ a neživotná maskulina košer s významy ‚zaříznutí‘ a ‚pokrm židům k požívání dovolený‘, ty vycházejí z ojedinělých dokladů z děl autorů zřejmě neznalých židovského prostředí, o němž (přesto) psali. Je potom otázkou, zda (a dle jakých kritérií) by taková hesla měla být do slovníků zařazena. The Hebrew term košer (‘kosher’) came into Czech through Jewish sociolect / ethnolect. It was originally a religious term for what is ritually pure and appropriate. In addition to the adjective and adverb košer, Czech dictionaries also contain a number of other forms and derivatives, but some of them are no longer used at the moment (e.g. košerný, košerně). Our evaluation is based on an analysis of material base from the Syn2015 Corpus and from a probe into contemporary texts in Jewish magazines or on the websites of Jewish communities and organizations. In Czech dictionaries, we may see a reduction of the meaning compared to how the term is traditionally used in the Jewish community, e.g. the adjective košer is limited to meat, the verb košerovat is associated only with the ritual slaughter. The nouns mentioned in the dictionaries are also very debatable: masculine košer in the sense of ‘butcher’ and masculine košer with the meanings of ‘cut’ and ‘food appropriate for Jews to eat’, these are based on isolated documents from the works of authors apparently unfamiliar with the Jewish community. The question then is whether (and according to what criteria) such words should be included in the dictionaries.
Keywords:
lexicography; dictionary; religious term; kosher; meaning
Available at various institutes of the ASCR
Co je a není košer v lexikografii. K problematice jednoho církevního termínu
Hebrejský výraz košer se dostal do češtiny prostřednictvím židovského sociolektu/etnolektu. Jedná se původně o náboženský termín označující to, co je rituálně čisté a vhodné. Vedle nesklonného ...
Modřín v pomístních jménech v Čechách
Zirhutová, Martina
2023 - Czech
Příspěvek se zabývá apelativem modřín a jeho nářečními variantami v pomístních jménech v Čechách. Cílem výzkumu je zjistit, které nářeční varianty označující modřín se v anoikonymii Čech vyskytují, a určit jejich početní zastoupení, zeměpisné rozšíření a další charakteristiky. Analyzována jsou nejen anoikonyma vycházející z apelativ, která jsou v pomístních jménech na území Čech zastoupena ve větším množství (verpán, merfán, modřín, břím, dřín), ale pozornost je věnována i nářečním výrazům, které se v anoikonymii vyskytují spíše sporadicky (lerpán, relpán, tis, klenč, skřivánčí). The paper deals with the use of the common noun modřín (larch) and its dialectal variants in non-settlement place names in Bohemia. The focus of the research is to find out which dialectal words denoting a larch tree are included in the names, and to state their number, geographical occurrence and other characteristic features. Attention is paid not only to the common nouns which are used in non-settlement names frequently (verpán, merfán, modřín, břím, dřín), but also to the dialectal words which appear in names rather scarcely (lerpán, relpán, tis, klenč, skřivánčí).
Keywords:
onomastics; non-settlement names in Bohemia; the common noun modřín
Available at various institutes of the ASCR
Modřín v pomístních jménech v Čechách
Příspěvek se zabývá apelativem modřín a jeho nářečními variantami v pomístních jménech v Čechách. Cílem výzkumu je zjistit, které nářeční varianty označující modřín se v anoikonymii Čech vyskytují, a ...
Praha – Olomouc. Sídelní potenciál a vznik biskupství
Maříková-Kubková, Jana; Šlézar, P.; Dehnerová, H.
2023 - Czech
Po srovnání biskupských sídel v Praze a Olomouci jsme došli k závěru, že přestože se na první pohled zdají velmi odlišná, jsou obě archeologicky dosti podobná. Oba jsou členěné kopce v blízkosti řeky s vhodným prostorem pro zemědělství a s doklady výrobních areálů. V jejich celkové struktuře je zřetelné vyvýšené sídliště s kultovním místem, v obou případech vázané na nekropole. V Praze se sídelní a výrobní činnost soustřeďuje na západní části Hradčanského výběžku, v Olomouci na Petrský a Václavský vrch. After comparing the bishops’ seats in Prague and Olomouc, we have concluded that despite seeming very different at first glance, both are archaeologically quite similar. Both are structured hills close to a river with suitable space for agriculture and with evidence of manufacturing sites. In their overall structure, there is a clear elevated settlement with a cult site, in both cases linked to a necropolis. In Prague, settlement and manufacturing activities centre on the western part of the Hradčany promontory, in Olomouc on the Petrské and Václavské hills.
Keywords:
Prague bishopric; Olomouc bishopric; settlement potential
Available at various institutes of the ASCR
Praha – Olomouc. Sídelní potenciál a vznik biskupství
Po srovnání biskupských sídel v Praze a Olomouci jsme došli k závěru, že přestože se na první pohled zdají velmi odlišná, jsou obě archeologicky dosti podobná. Oba jsou členěné kopce v blízkosti řeky ...
Pražské biskupství a český panovník
Žemlička, Josef
2023 - Czech
Studie se zabývá vztahem českého panovníka k pražskému biskupovi v přemyslovské době (do počátku 14. století). The study is concerning to the relationship of the monarch of Bohemia to the Bishop od Prague in the Premyslid periode (to the beginning of the 14th century).
Keywords:
the bishop of Prague; the Přemyslids; Middle Age
Available at various institutes of the ASCR
Pražské biskupství a český panovník
Studie se zabývá vztahem českého panovníka k pražskému biskupovi v přemyslovské době (do počátku 14. století)....
Hledání hrobu kněžny abatyše Mlady
Frolík, Jan; Drtikolová Kaupová, S.; Stránská, P.; Světlík, Ivo; Velemínský, P.
2023 - Czech
Mezi osobami spojenými s počátkem pražského biskupství je také sestra knížete Boleslava II. kněžna Mlada. Jako zakladatelka kláštera sv. Jiří v něm byla uctívána. Místo jejího pohřbu bylo zapomenuto a bylo hledáno od doby barokní. V této souvislosti je věnována pozornost hrobům JK-102 a JK-110 v kapli sv. Anny v klášteře a také ostatkům vyzvednutým v této kapli v 17. století. Hrob JK-110 byl nově datován do doby kolem roku 1000. The sister of Prince Boleslav II Princess Mlada is among the persons associated with the beginning of the Prague bishopric. As the founder of the monastery of St. George was worshiped in it. The place of her burial was forgotten and searched for since the Baroque period. In this context, attention is paid to the graves JK-102 and JK-110 in the chapel of St. Anne in the monastery and also to the relics taken from this chapel in the 17th century. Grave JK-110 was newly dated to around the year 1000.
Keywords:
Prague Castle; Early Middle Ages; anthropology; C14 dating
Available at various institutes of the ASCR
Hledání hrobu kněžny abatyše Mlady
Mezi osobami spojenými s počátkem pražského biskupství je také sestra knížete Boleslava II. kněžna Mlada. Jako zakladatelka kláštera sv. Jiří v něm byla uctívána. Místo jejího pohřbu bylo zapomenuto a ...
Misie a benediktinské začátky pražského biskupství
Sommer, Petr
2023 - Czech
Studie se věnuje v souvislosti s výročím 1050 let od založení pražského biskupství tématu první české diecéze a zasazuje ji do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících církevních institucí a christianizačních procesů. Formou sondy sleduje význam misie pro vznik pražského biskupství. V této souvislosti pojednává otázky spojené se sakrální architekturou, liturgickou výbavu a písemnou kulturo neoddělitelně spjatou s novou křesťanskou vzdělaností i s církevní správou. In the context of the 1050th anniversary of the founding of the Prague bishopric, the study focuses on the topic of the first Czech diocese and places it in the Central European context of the Carolingian and Ottonian empires, related ecclesiastical institutions and Christianization processes. In the form of a probe, it traces the importance of the mission for the establishment of the Prague bishopric. In this context, it discusses issues related to sacred architecture, liturgical equipment and written culture inseparably linked to the new Christian education and church administration.
Keywords:
Christianity; Prague; Bishopric of Prague; Christianisation; hagiography; medieval Czech lands
Available at various institutes of the ASCR
Misie a benediktinské začátky pražského biskupství
Studie se věnuje v souvislosti s výročím 1050 let od založení pražského biskupství tématu první české diecéze a zasazuje ji do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících ...
Důvěra ústavním institucím na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nPrezidentovi důvěřovalo 38 % Čechů, vládě 34 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 33 % a Senát 41 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (71 %) s obecními zastupitelstvy (69 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 16 % občanů, nespokojenost vyjadřovala asi třípětinová většina (59 %) veřejnosti. In the period from the first half of November 2022 to the beginning of Junuary 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the Chambers of Parliament, the President, the Government, and Local and Regional Councils.\n38% of Czechs trust the president, 34% trust the government.\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 33% and the Senate of 41% of the public.\n16% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 59% are dissatisfied.
Keywords:
constitutional institutions; political situation; confidence; public opinion; satisfaction
Fulltext is available at external website.
Důvěra ústavním institucím na přelomu let 2022 a 2023
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...
Spokojenost se stavem vybraných oblastí veřejného života – listopad/prosinec 2022
Tuček, Milan
2023 - Czech
Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.\n\nNejvětší spokojenost je s nabídkou zboží a služeb (sedm z deseti dotázaných). Na druhém místě je oblast kultury (dvě třetiny dotázaných), na třetím místě je věda a výzkum a na čtvrtém dodržování lidských práv (polovina dotázaných).\n\nNejvětší nespokojenost je se stavem veřejných financí (73 % nespokojených) a s mírou korupce (72 %).\n\nU třinácti oblastí z třiceti zkoumaných více či méně výrazně převažuje spokojenost nad nespokojeností, u patnácti naopak převažuje nespokojenost nad spokojeností. Výraznou převahu spokojenosti i nespokojenosti šetření ukázalo shodně u deseti oblastí.\n\nOd minulého šetření došlo k významnému nárůstu nespokojenosti v oblastech životní úrovně, sociálních jistot, fungování hospodářství, veřejných financí, bezpečnostní situace a přistěhovalectví.\n\nCelková míra spokojenosti se výrazně odlišuje podle věku, vzdělání a hodnocení vlastní životní úrovně a výrazně koreluje s celkovou spokojeností se životem. In the end of 2022, citizens of the Czech Republic evaluated how satisfied they are with the situation in 30 selected areas of public life.\n\nThe best evaluated areas are the selection of goods and services (70% satisfied) and culture (67%). The worst evaluated items are corruption (72% dissatisfied), and public finances (73%).
Keywords:
public life; satisfaction; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Spokojenost se stavem vybraných oblastí veřejného života – listopad/prosinec 2022
Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve ...
On jest figura neb obraz kostela a chrámu duchovního, jenž je tělo naše. Chrám jako metafora
Havelka, Tomáš
2023 - Czech
Příspěvek se zabývá zejména literárními metaforizacemi křesťanského chrámu ve třech základních typologiích chrámu, a to jako metafory lidského těla, prefigurativního vzoru dějin Šalomounova chrámu přenášeným na dějiny církevních obcí a metaforou vědění. Chrám není v žádném náboženství jen místo shromáždění věřících, odjakživa byl chápán jako transcendentní brána spojující stvořený svět a Boží přítomnost. Reprezentoval „střed světa“ a postupně přebíral různé typologické a metaforické realizace: Šalamounova chrámu, nebeského Jeruzaléma, božského kruhu, jehož střed je všude a obvod nikde aj. To vedlo k naplňování různých dispozic. Na druhou stranu jsou ale také v literatuře 17. a 18. století přítomné pozoruhodné postupy, interpretující chrám obráceně, totiž jako antropomorfní metaforu lidského těla, nejvýraznějším způsobem u J. F. Beckovského. The paper mainly deals with literary metaphorizations of the Christian temple in three basic typologies of the temple, as metaphors of the human body, a prefigurative pattern of the history of Solomon’s temple transferred to the history of church communities and the metaphor of knowledge. In any religion, the temple is not just a place for believers to gather, it has always been understood as a transcendent gate connecting the created world and God’s presence. It represented the “center of the world” and gradually took on various typological and metaphorical realizations: Solomon’s temple, the heavenly Jerusalem, the divine circle, whose center is everywhere and whose circumference is nowhere. This led to the fulfillment of various dispositions. On the other hand, remarkable practices are also present in the literature of the 17th and 18th centuries, interpreting the temple in the opposite way, namely as an anthropomorphic metaphor of the human body, most prominently in the case of J.F. Beckovský.
Keywords:
temple; metaphor; symbol; Solomon’s temple; ecclesiology
Available at various institutes of the ASCR
On jest figura neb obraz kostela a chrámu duchovního, jenž je tělo naše. Chrám jako metafora
Příspěvek se zabývá zejména literárními metaforizacemi křesťanského chrámu ve třech základních typologiích chrámu, a to jako metafory lidského těla, prefigurativního vzoru dějin Šalomounova chrámu ...
The Prager musikalisches Album (1838) and the nineteenth-century salon as cultural practice
Bunzel, Anja
2023 - English
This article deals with a collection of songs and piano pieces, the Prager musikalisches Album, published in 1838, asking two central questions. Drawing on different concepts of the musical work (Werkbegriff), I explore whether the album can be considered a work rather than a loose collection of multiple works. Within the musicological discourse there have been many attempts at defining these terms, ranging from quite narrow categorisations based on aspects of instrumentation, musical form, or stylistic matters to more open approaches encompassing the communicative process and viewing the history of genre as cultural history. Drawing on the latter, I suggest that the Prager musikalisches Album is a prime example of collective authorship, which opens up a second question, namely that of authorship. Authorship may embrace aspects of agency that exceed the realms of the person who penned a musical, literary, or artistic work. Indeed, it may be shaped by performers, audiences, presses/ salespeople, dedicatees, critics, patrons, and anyone else who has an impact on any given work at the time of its creation and/or publicization. By taking this perspective, I suggest that the Prager musikalisches Album is both reflective and representative of nineteenth-century salon culture, within whose context the album was embedded. Offering a holistic analysis of the album and its context, I use this article as a springboard to advocate for a musical historiography that takes into account the full breadth of musical culture, and which embraces, besides composers and poets, a number of other cultural agents that are often overlooked within more traditional music-historical considerations.
Keywords:
nineteenth-century salon; genre; work; Prague; authorship
Available at various institutes of the ASCR
The Prager musikalisches Album (1838) and the nineteenth-century salon as cultural practice
This article deals with a collection of songs and piano pieces, the Prager musikalisches Album, published in 1838, asking two central questions. Drawing on different concepts of the musical work ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases